Náhlé změny počasí umí s naším organismem pěkně zamávat. Právě na jaře probíhají ty nejvýraznější teplotní výkyvy, zkrátka aprílové počasí. Naše tělo se zároveň musí přizpůsobit delším dnům a slunci, které už brzy ráno proniká okny do ložnic. Jak se s jarní únavou nejlépe vypořádat?
Už to nevlídné ráno nevěstilo nic dobrého. Byla neděle a venku lilo jako z konve. I tak jsem se s dětmi vypravila ven. Vyčistily jsme zuby, nasnídaly se, vyčůraly, vykakaly, oblékly, zvládly dilema při výběru hračky s sebou a vyrazily.
Pes, koně a donedávna i králík, který s námi také všude cestoval – všichni vědí, kde mají v naší rodinné smečce své místo. Jako poslední v řadě pes dostává nažrat někdy až o půlnoci, jindy na nás čeká třeba hodinu před obchodem. A nikdy mě nenapadlo, že bych se vlastně měla stydět. Chudáček…
Když jsme si pořídili psa, tak jsem teprve zjistila, kolik lidí se jich vlastně bojí. Hysterie některých matek zvedajících své ratolesti nad hlavu mě až tolik nezaskočila, ale tuhnoucí chlapi s býčími zátylky trochu ano. A to nemáme žádného trhače, ale středně velkého vořecha, na kterého se stačí jen podívat a už leží na zádech.
Už si přesně nepamatuji, jak to bylo u auta, kterým jsem jezdila před tím současným. Každopádně teď jezdím Volvem v automatu a už vím, kde je v něm ruční brzda a jak funguje.
Znáte tu situaci. Stojíte v zácpě, děti poslouchají pohádku, při tom stíhají žádat o rohlíky, dudlíky, pitíčka, čůrat!, mami, ať mě nechá! kdy už tam budem?!… A to, co v té chvíli už opravdu nepotřebujete je zvonění vašeho telefonu.
Je mi akorát. Puberta pryč a přechod daleko. Mám tři dcery, jednu vyvdanou, a syna, takže občas čtyři děti, jednoho psa, dva koně a jednoho muže, také vyvdaného.
