Když jsem se před několika dny dozvěděla o schválení novinářské akreditace pro London fashion week, měla jsem chuť skákat radostí. A klidně celý den. Nebo dva dny. Naštěstí jsem to neudělala, protože teď se mi zásoba energie hodí víc než kdy jindy.
Po včerejších peripetiích na letišti, hledání ubytování a převléknutí do “stylovějších kousků, než se kterými si vystačíte v letadle”, jsem se tedy vydala hledat do centra města slavný Somerset House, v němž se událost odehrává.
Opravu není možné jej přehlédnout a atmosféra kolem této budovy je momentálně velice inpirující, magická a máte pocit, že má chapadla, kterými všechny kolemjdoucí vcucává dovnitř.
Samotné prostory Somerset House jsou velice rozlehlé, rozděleny na několik křídel, ve kterých najdete fotogalerie, showroomy designérů, obchody s oblečením a také registrační pultík, k němuž jsem ihned zamířila. Po tom, co si pověsíte kolem krku “tu” malou kartičku, už si konečně nepřipadáte jako ve snu a vážně nepotřebujete štípnout, najednou jste součástí toho všeho okolo.
Toho všeho co tvoří jednu velkou zábavu a radost. Myslím tím stále se usmívající návštěvníci, nervózní brazilské editorky Vogue, asijské slečny s puntíkatými kabelkami nebo šestileté fotografující děti, které módychtiví rodiče vychovávají pro kariéru street style fotografů.
Pak se vám do rukou dostanou všechny pozvánky na přehlídky či výstavy a brada vám ten den spadne už poněkolikáté. Je to vážně radost, když vidíte, že si někdo dal tu práci a pozvánky nadepsal ručně či připojil milý vzkaz.
Je pravda, že během sobotního podvečeru jsem se spíše rozkoukávala a nasávala atmosféru po velmi náročném dni. Dnes se už do celého procesu ponořím naplno, pořídím více fotografií, účastním se několika přehlídek a prezentací. Takže zítra dopoledne se jistě máte na co těšit!
Foto: Monika Kolářová
