Bílá košile

Dámská bílá košile je jednou ze slavných věcí, které si ženy půjčili od mužů a už je nikdy nevrátily. Základní tvar, tedy rovný trup s rukávy, ze kterého pánská košile vychází, se objevoval už v odívání starověkých kultur. V terminologii se však většinou používá až u oděvu renesančního, kde sloužila jako spodní oděv. V baroku je košile pak velmi zdobná, má bohaté krajkové manžety, límce a jakési náprsenky: vše tak, aby to správně „vykukovalo“ z přepychových vestiček a kabátů. „Koukající“ části košil začaly škrobením tvrdnout až během empíru. Tradičně stojatý límec košile se do dnešní podoby ohnul v období romantismu.

Do dámského šatníku se košile dostala hlavně během první světové války, kdy byla nutností, nikoliv jako předtím, v průběhu 19. století, módním výstřelkem. V první polovině 20. let ji pak ženám diktovala také legendární Coco Chanel. Symbol ženskosti z košile začaly od 30. let vytvářet hollywoodské hvězdy, jako byla Katharine i Audrey Hepburn, Ava Gardner nebo později Marlene Dietrich.

V současnosti najdeme bílou košili snad ve všech kolekcích od velkých domů po malé návrháře. I když bývá členěním přizpůsobována dámským tělům, ta prostá, kterou najdete v každém pánském šatníku, nikdy nezklame.

Kalhotový kostým

Dalším typem oděvu odcizeným z mužské skříně je kalhotový kostým. Věc, která je dnes považována za vrchol elegance i v případě jasných barev a divokých vzorů příjemné šílenosti, byla ještě před devadesáti lety něčím nepřijatelným.

Kalhoty začala společnost přijímat ve 30. letech, přičemž snaha o jejich o přesun ze sportovních hřišť do společnosti trvala deset let. Tak jako v případě košile, i kalhoty a s nimi kalhotový kostým propagovaly hvězdy stříbrného plátna. Nosila je i Marlene Dietrich, která z nich udělala senzaci v moment, kdy se objevila na ulici.

Na počátku 60. let patřil kalhotový kostým k hlavním oděvům produkovaným francouzským návrhářem André Courrègem. Skutečná změna ale přišla, když Yves Saint Laurent ušil v roce 1966 jeho večerní verzi – Le Smoking. Do té doby si totiž nikdo kalhoty či kostým nedokázal představit ve společnosti a už vůbec ne to, že by pocházely z dílny návrháře vysoké krejčoviny.

Trenčkot

Jisté je jen to, že původně sloužil vojákům – o jeho původ se hádají dvě značky. Brand Aquascutum totiž sice do trenčkotu oblékal v polovině 19. století důstojníky Krymské války, jenže až Thomas Burberry kabát učinil svým vynálezem látky zvané gabardén nepromokavým. Plášť si nechal patentovat v roce 1901 a během obou válek ho přijala za svůj řada armád. V mezidobí se pak rychle dostal mezi civilisty, ženy nevyjímaje.

V současnosti je trenčkot považovaný za klasickou součást jakéhokoliv šatníku. Samozřejmě nejpopulárnějším zůstává ten „základní“, tedy béžový (přestože byla původní barvou khaki), s dvouřadým zapínáním a páskem. Variant je ale každou sezónu hned o několik více, a to zejména díky hluboké fantazii současného kreativního ředitele značky Burberry, Christophera Baileyho. I nesmrtelný trenčkot tak může být vysoce trendovou záležitostí.

Podpatky

Jakkoliv to zní směšně, i podpatky kdysi patřily mužům. Ne sice úplně, ale ve výčtu chybět nemohou. První boty na podpatku, nebo ještě lépe řečeno na platformě, se objevovaly už 3500 let před naším letopočtem. Sloužily zejména smetánce (takže i mužům) a povídá se, že i řezníkům, aby nemuseli chodit přímo v krvi. Ve starověkém Řecku je muži i ženy obouvali na divadelní představení – výškové rozdíly herců sloužily k identifikaci charakterů rolí.

Šílené platformy s názvem „Chopinky“ z 15. století, stejně jako šesticentimetrový klasický podpatek Kateřiny Medicejské v 17. století, vystřídalo něco ryze pro pány. Trend udával Ludvík XIV, kterému módní výstřelky navrhoval Nicholas Lestage a říká se, že jeho podpatky měřily až dvanáct centimetrů. O pár desítek let později, v době Madame Pompadoure, se tvar podpatků opět mění a opět je volí zejména ženy kvůli krásné malé nožce i vytáhlé figuře. Muži jim během 18. století podpatky přenechají úplně.

Ve 20. století se o vývoj podpatků postarali zejména Roger Vivier, který pro značku Dior navrhl v roce 1954 první boty na jehle, a kreativní Salvatore Ferragamo, známý svými výstřelky a obouváním hvězd filmového plátna. Jeden by ani neřekl, že se takové skvosty mohly vyvinout z pomůcky řezníků…

Foto: Pinterest.com