Kdysi ji svět znal především jako hvězdu Pobřežní hlídky. Dnes Pamela Anderson ukazuje mnohem osobnější tvář – bez hollywoodského lesku, zato s rukama v hlíně a košíkem plným čerstvé úrody. Na rodinném pozemku na kanadském ostrově Vancouver Island vybudovala rozsáhlou zahradu, která jí připomíná dětství, spojuje několik generací její rodiny a zásobuje čerstvými plodinami také místní komunitu. Pro herečku se stala mnohem víc než jen místem, kde rostou květiny a zelenina.
Návrat domů, který změnil její život
V roce 2020, na začátku pandemie, se Pamela Anderson vrátila na Vancouver Island v kanadské Britské Kolumbii, kde se narodila a vyrůstala. Po letech strávených ve světě celebrit zatoužila po změně a větším klidu. V rozhovoru pro Better Homes & Gardens z roku 2024 otevřeně mluvila o tom, že tehdy nebyla v dobrém psychickém rozpoložení a cítila se osaměle.
„Rozhodla jsem se vrátit domů, zmizet a věnovat se své zahradě,“ popsala tehdy své rozhodnutí. Když začala obnovovat a rozšiřovat zahradu po svém dědečkovi, postupně v ní našla nový směr. Samotné sázení pro ni získalo hlubší význam: „Byla to metafora toho, jak si znovu poskládat život.“
Pozemek známý jako Arcady má rozlohu přibližně sedmi akrů, tedy necelých tří hektarů. Jeho historie je úzce spojená s rodinou herečky. Právě tam ji rodiče po narození přivezli z nemocnice, její rodiče tam po svatbě nějakou dobu žili a její synové Brandon a Dylan tam prožili část dětství. Anderson navíc obnovila budovy na pozemku a rodiče přestěhovala do jedné z místních chatek – stejné, v níž kdysi začínali svůj společný život.
Zanedbané místo tak postupně proměnila v osobní útočiště. V rozhovoru pro Architectural Digest v roce 2025 popsala zahradu jako prostor, kde se pro ni mnoho věcí znovu spojilo a začala další životní kapitola.
Zahradničení má v rodině. Vzpomíná na dědečka Hermana
Láska k přírodě nezačala až s jejím návratem do Kanady. Pamela Anderson ji spojuje především se svým dědečkem Hermanem, který ji v dětství seznamoval s přírodou, zahradou i světem fantazie.
Vyprávěl jí pohádky a mýty a do zahrady umisťoval malá zrcátka, díky nimž prý mohla zahlédnout víly a skřítky. Anderson dodnes na pozemku nachází drobné hračky a kuličky z dětství. Zahrada tak není jen místem, které vytvořila jako dospělá žena, ale také prostorem, kde se stále setkává se svou minulostí.
V rozhovoru pro Architectural Digest popsala, že její zájem o pěstování zesílil, když si jako dítě uvědomila, že si může utrhnout ostružinu z keře nebo jablko ze stromu a že jídlo skutečně vyrůstá ze země. Postupně v ní dozrála představa, že by jednou mohla mít vlastní zahradu, kde bude pěstovat to, co sama ráda jí.
Právě tento vztah k půdě vysvětluje, proč její zahrada nepůsobí jako dokonale naaranžovaná dekorace. Je spíš živým prostorem, který se neustále mění.
Wild gardening: Zahrada, která nemusí mít dokonale rovné linie
Arcady dnes zahrnuje velkou zeleninovou zahradu, květiny, bylinky, ovocné plody i různé druhy růží. Podle rozhovoru pro Architectural Digest zabírají zeleninové záhony přibližně 15 000 čtverečních stop, tedy téměř 1 400 m².
Anderson si oblíbila volnější přístup označovaný jako wild gardening. Nejde o zanedbanou zahradu, ale o promyšlené pěstování, které ponechává prostor přirozenému růstu. Květiny, bylinky a zelenina se mohou prolínat, některé rostliny se samy vysemeňují a ne každá nečekaná rostlinka musí okamžitě pryč.
„Nemám ráda rovné linie,“ vysvětlila v rozhovoru pro Architectural Digest. Svůj styl označuje jako provensálský – kombinuje v něm divoké květiny, bylinky, zeleninu a vlastní nápady. Zahrada tak získává přirozenost, barevnost a atmosféru, která se mění v průběhu sezony.
Nejde přitom jen o estetiku. Anderson se snaží hospodařit s materiály přímo na pozemku. Rostlinný odpad využívá ke kompostování, listovku nebo mulč připravuje z materiálů, které vznikají v zahradě a jejím okolí. Tím omezuje potřebu dovážet část zahradnických materiálů zvenčí.
Záhony také pravidelně obměňuje a zkouší nové plodiny. V rozhovoru pro House Beautiful z října 2025 mluvila o každé sezoně jako o nové příležitosti zkusit něco jiného a začít znovu.
Zahrada, která živí nejen její rodinu
Na zahradě je pro Anderson důležité také sdílení. Při rozšiřování zeleninových záhonů pomáhali i její synové, kteří se podíleli na návrhu prostoru a jeho oplocení. Zahrada se postupně stala rodinným projektem.
Její produkce je natolik bohatá, že úroda neslouží pouze domácí kuchyni. Anderson v rozhovoru pro Architectural Digest uvedla, že zeleninu a další plodiny sdílí s přáteli, sousedy, místními kostely, školami, vývařovnami a potravinovými bankami.
V rozhovoru pro People z října 2026 pak popsala, že když se po pracovním pobytu vrátí na Vancouver Island, chvíli jí trvá, než se znovu uklidní. Pobyt venku, péče o rostliny a rozdávání zeleniny sousedům jí pomáhají vrátit se do každodenního rytmu.
O samotném růstu rostlin mluví s nadšením, které připomíná dětskou radost: „Cítím se jako malé dítě, když vidím, jak ze semínek vyrostly obrovské rostliny. Ze zahrady se nedá odejít bez inspirace.“
Od růží k vlastní kosmetice a rostlinné kuchyni
Zahrada ovlivňuje také další projekty Pamely Anderson. Mezi její oblíbené rostliny patří růže odrůdy Yves Piaget. Z jejich šípků připravuje oleje a další domácí kosmetické produkty. Příroda se promítla také do jejího zájmu o péči o pleť a do kosmetické značky Sonsie.
V říjnu 2026 mluvila pro Homes & Gardens o tom, jak ji inspirují i nečekané objevy. Když v zahradě narazila na plody mochyně, které předtím neznala, začala se zajímat o jejich chuť a nakonec se staly inspirací pro nový balzám na rty Wild Groundcherry od Sonsie.
Zahrada tak pro ni není jen dekorativním místem. Je zdrojem nápadů, materiálů i osobních rituálů.
Podobně je tomu s vařením. Anderson vydala rostlinně laděnou kuchařku I Love You: Recipes from the Heart, která vychází z rodinných receptů a jejího vztahu k jídlu. Zahrada jí umožňuje spojovat sezonní úrodu s domácí kuchyní a tradicemi, které si přináší z dětství.
Zahrada jako každodenní rituál
Nejnovější rozhovory Anderson ukazují, že zahradničení pro ni není jen občasnou aktivitou, když má volno mezi natáčením. Je součástí jejího denního rytmu. Ráno vychází ven, kontroluje záhony, zalévá, sklízí, stříhá růže nebo se věnuje drobným pracím, které se v zahradě nikdy úplně nevyčerpají.
„Zahrada je můj návrat k sobě,“ řekla v rozhovoru pro Homes & Gardens v červenci 2026. Právě v této jednoduché větě se možná skrývá nejdůležitější část jejího vztahu k přírodě: zahradničení jí dává prostor, kde nemusí nic předvádět ani naplňovat očekávání okolí.
Co si z jejího přístupu můžeme odnést?
Nemusíme mít hektar pozemku, velký skleník ani vyvýšené záhony. Příběh Pamely Anderson připomíná spíš to, že zahradničení může být osobním prostorem, kde se člověk učí trpělivosti a pozornosti. Semínko neroste na povel. Rostliny se mění s počasím, půdou i sezonou a ne všechno lze dokonale naplánovat.
Začít se dá jedním květináčem s bylinkami, několika sazenicemi rajčat nebo malým koutem, který ponecháme o něco divočejší. Zajímavé může být zkusit něco nového, dát prostor rostlinám, které se samy vysemení, nebo část úrody sdílet s někým dalším.
Pamela Anderson našla v zahradě vazbu k rodině, vlastní minulosti i nové tvorbě. Její Arcady není jen krásným místem na fotografiích. Je to živý prostor, který jí každý rok nabízí další začátek. A právě v tom spočívá jeho největší kouzlo.
Zdroje:
- Better Homes & Gardens – Pamela Anderson Reveals How Returning to Her Roots Cultivated a Path to Her True Self – návrat domů, rodinná historie a zahrada jako metafora nového začátku.
- People – In 2020, Pamela Anderson Returned to Her Family’s Canadian Estate and Built a Massive Garden – aktuální informace o sklizni, sdílení úrody a citace.
- Architectural Digest – Pamela Anderson’s Renaissance Started in Her Home Garden – velikost zahrady, rodina, pěstované plodiny a přístup k zahradničení.
- Homes & Gardens – The Garden Is My Re-entry Back to Myself – rozhovor o zahradě jako součásti každodenního režimu a udržitelnosti.
