Jóga, meditace, matcha, víkendový wellness. O well-beingu mluvíme možná víc než kdy dřív, přesto nám na něj často nezbývá to nejdůležitější – energie. Nová česká data ukazují nepříjemný paradox: víme, že bychom se o sebe měli starat, ale po pracovním dni už na to jednoduše nemáme sílu.
Možná ten pocit znáte. Zavřete notebook a místo plánovaného běhu, večeře s přáteli nebo knihy chcete jediné: lehnout si a chvíli po vás nic nechtít.
Nejde přitom jen o subjektivní dojem několika přepracovaných lidí.
Aktuální průzkum Index zdravého zaměstnance společnosti Edenred mezi 1 270 respondenty zjistil, že 19,6 procenta zaměstnanců se cítí psychicky nebo fyzicky vyčerpaných na konci pracovního dne téměř každý den a dalších 28 procent několikrát týdně. Přibližně třetina navíc nepovažuje své současné pracovní vytížení za dlouhodobě udržitelné.
Paradox moderního well-beingu
Nikdy jsme neměli tolik aplikací na meditaci, chytrých hodinek, suplementů, wellness pobytů a návodů na zdravější život.
Přesto je největší překážkou v péči o psychiku něco mnohem banálnějšího: nemáme čas a jsme unavení.
Polovina respondentů průzkumu uvádí právě únavu a nedostatek času jako důvod, proč se svému duševnímu zdraví nemůže věnovat více.
A to je podstatný rozdíl. Well-being totiž nelze redukovat na další položku v seznamu úkolů.
Když se z meditace stane povinnost, z běhu další výkon a ze spánku číslo, které každé ráno hodnotí aplikace, může se i péče o sebe paradoxně stát dalším zdrojem tlaku.
Možná nepotřebujeme další ranní rutinu
Sociální sítě milují dokonale zorganizovaná rána: vstát v pět, zacvičit si, dát si studenou sprchu, meditovat, připravit zdravou snídani a ještě před začátkem práce napsat tři stránky deníku.
Realita většiny lidí ale vypadá jinak.
A možná je čas přestat well-being vnímat jako maximalizaci výkonu.
Někdy je zdravější zrušit večerní plán než absolvovat další „povinnou“ lekci jógy. Někdy potřebujeme osm hodin spánku místo dalšího biohackingu. A někdy je nejefektivnější formou regenerace obyčejná hodina, během které nemusíme být produktivní.
Co zaměstnanci skutečně chtějí
Zajímavé je, že respondenti průzkumu nevolají primárně po komplikovaných firemních programech.
59,1 % by ocenilo příspěvek na volnočasové a relaxační aktivity podle vlastního výběru, 45,7 % více volna například formou sick days nebo mental health days a 23,9 % větší flexibilitu pracovní doby či možnost práce z domova.
Jinými slovy: místo dalšího workshopu o zvládání stresu možná lidé potřebují především čas, během kterého žádný stres zvládat nemusí.
Nový luxus? Mít chvíli prázdno
Well-being roku 2026 proto nemusí být o tom přidat do života další zdravý návyk.
Možná je přesně opačný.
Něco ubrat.
Méně notifikací. Méně multitaskingu. Méně pocitu, že každá volná hodina musí být využitá.
Protože odpočinek není odměna za to, že jsme všechno zvládli. Je jednou z podmínek, abychom vůbec mohli dlouhodobě fungovat.
