A kdo jsou otcové převratného skládacího telefonu Grillo? Italský designér Marco Zanuso vystudoval architekturu a stojí za velkým počtem návrhů domů jak v Itálii, tak i v zahraničí. Krátce po 2. světové válce se od architektury přesunul k průmyslovému designu. Na konci 50. let se Marco potkal s německým designérem Richardem Sapperem, který v té době opustil firmu Daimler Benz a odjel do Milána pracovat ke slavnému architektovi Giovi Pontimu.
Marco Zanuso
V 60. letech byli lidé zvyklí používat telefon Ericsson z roku 1931 s velkým bakelitovým tělem a především odděleným sluchátkem. Nastal čas na to, aby se tělo se sluchátkem spojilo v jeden kus. Tohoto úkolu se s vervou zhostili právě Marco Zanuso a Richard Sapper. Společně vestavěli celý přístroj do jednoho pouzdra, razantně zmenšili jeho velikost, vymysleli geniální zaklapávací systém, který otevřením odhalí číselník, sluchátko i mluvítko.
Richard Sapper
Své jméno Grillo získal skládací telefon díky zvonění připomínající cvrčka (italsky grillo). Další předností telefonu byla jeho barevná škála. Výrobci ho nabízeli hned v bílé, červené, oranžové a modré barvě. Důležitým a podstatným prvkem byl materiál, ze kterého se telefon vyráběl. Jednalo se o plast, který v 60. letech dobyl hojně domácnosti.
Telefon Grillo se stal nejen užitečným produktem, ale rovněž objektem touhy, která, co se telefonů týká, trvá dodnes. Díky tomuto faktu se telefon stal více než technickým přelomem, spíše tím designovým. Kdo ho v té době vlastnil, byl zkrátka a jednoduše řečeno in.
Marco Zanuso a Richard Sapper spolu vytvořili ještě řadu dalších úspěšných designů (štosovatelná dětská židlička Kartell nebo elektrické spotřebiče Brionveg), které se staly ikonami 60. a 70. let. V roce 1977 se jejich cesty rozdělily, ale jejich práce se zapsala hluboce do dějin světového designu.
Foto: Profimedia.cz; Wikipedia.com
