Dr. Frank-N-Furter. Pennywise. Wadsworth. Darkness. Rooster. Long John Silver. Tim Curry měl vzácný dar: objevil se na obrazovce a okamžitě ji ovládl. Nemusel být hlavním hrdinou, aby se stal tím, na koho si divák pamatoval nejdéle. Britský herec zemřel ve věku 80 let. Jeho postavy ale z filmového světa nezmizí.
Tim Curry zemřel 25. srpna 2026 ve svém domě v Los Angeles. Bylo mu 80 let. Jeho manažerka potvrdila, že zemřel pokojně; příčina smrti nebyla zveřejněna.
A přestože jeho jméno možná nepatřilo mezi hollywoodské hvězdy, které pravidelně plnily titulní stránky časopisů, jeho tvář a hlas zná několik generací diváků.
Curry totiž nebyl obyčejný herec.
Byl fenomén.
Muž, který se nebál být jiný
Narodil se 19. dubna 1946 v Anglii a k herectví se dostal přes divadlo. Jeho profesionální kariéra začala v roce 1968 v londýnské inscenaci muzikálu Hair. O několik let později přišla role, která mu změnila život – a zároveň ho navždy spojila s jednou z nejodvážnějších postav filmové historie.
V roce 1973 si v londýnském The Rocky Horror Show poprvé zahrál Dr. Frank-N-Furtera.
A pak přišel film.
Frank-N-Furter: role, která změnila pravidla
The Rocky Horror Picture Show z roku 1975 nebyl při svém uvedení okamžitým hitem. Postupně se z něj ale stal jeden z největších kultovních filmů všech dob a fenomén půlnočních projekcí.
A v jeho středu stál Tim Curry.
Černé prádlo, korzet, podvazky, vysoké podpatky, výrazné líčení a hlas, který se nedal přeslechnout. Frank-N-Furter byl provokativní, svůdný, teatrální, absurdní a naprosto sebejistý.
Curry vytvořil postavu, která se odmítala vejít do jakékoli škatulky.
Právě proto ji lidé milovali.
Rocky Horror se postupně stal symbolem svobody, jinakosti a sebevyjádření. Pro mnoho diváků znamenal první setkání s kulturou, v níž nebylo potřeba omlouvat vlastní odlišnost. Curry později řekl, že jeho postava „dala spoustě teenagerů svolení být jiní“.
A možná právě proto je Frank-N-Furter stále živý.
Nejen jako filmová postava, ale jako určitý postoj.
Nebát se být vidět.
Pennywise: a pak nás všechny vyděsil
Pokud byl Frank-N-Furter extravagantní, Pennywise byl jeho temným protipólem.
V roce 1990 se Curry objevil v televizní adaptaci románu Stephena Kinga It jako klaun Pennywise. Pro celou generaci diváků se stal tváří dětské noční můry.
A bylo na tom něco téměř geniálního.
Curry nepotřeboval hektolitry krve ani digitální efekty. Stačil úsměv, hlas, pohled a způsob, jakým se pohyboval.
Pennywise byl děsivý právě proto, že působil chvílemi téměř přátelsky.
A potom se usmál.
Curryho Pennywise se stal jedním z nejikoničtějších televizních hororových výkonů své doby a dodnes zůstává pro mnoho fanoušků definitivní verzí této postavy.
Wadsworth, Butler, kterého si pamatujeme nejvíc
Pak je tu Clue.
Film z roku 1985, který při uvedení neuspěl tak, jak se očekávalo, ale později se z něj stal kult. Tim Curry v něm hrál Wadswortha, dokonale uhlazeného komorníka s mimořádným talentem pro chaos.
Jeho rychlé tempo, mimika, dikce a dokonale načasované reakce z něj udělaly jednu z nejzábavnějších postav filmu.
A znovu platilo:
Curry nemusel být největší hvězdou v místnosti.
Stačilo, že v ní byl.
Darkness, Rooster a další tváře
V roce 1982 si zahrál Roostera Hannigana v muzikálu Annie. O tři roky později se pod vedením Ridleyho Scotta proměnil v démonického Darkness ve fantasy Legend.
Maska, obrovské rohy, rudá kůže.
Curry se v podstatě ztratil pod kostýmem – a přesto zůstal dokonale rozpoznatelný.
Později přišly další filmy: The Hunt for Red October, The Three Musketeers, Home Alone 2: Lost in New York, Muppet Treasure Island, Charlie’s Angels nebo Scary Movie 2.
A pak je tu ještě jedna část jeho kariéry, na kterou se někdy zapomíná.
Divadlo.
Nebyl jen filmovým hercem
Curry byl především divadelní herec. Na Broadwayi hrál například Mozarta v Amadeovi, později se objevil v The Pirates of Penzance, My Favorite Year a v roce 2004 převzal roli krále Artuše v muzikálu Spamalot.
Za svou divadelní práci získal celkem tři nominace na cenu Tony a dvě nominace na Laurence Olivier Award.
A aby toho nebylo málo, byl také zpěvákem.
Vydal tři sólová alba – Read My Lips, Fearless a Simplicity. Jeho singl I Do the Rock se v roce 1979 dostal do amerického žebříčku Billboard Hot 100.
Jeho hlas ostatně patřil k jeho největším hereckým zbraním.
Výrazný, hluboký, teatrální.
Stačilo několik slov a věděli jste, že mluví Tim Curry.
A proč ho vlastně tolik milujeme?
Protože byl trochu jiný.
Hollywood má rád jasné kategorie. Hrdina. Padouch. Romantický protagonista. Komik.
Tim Curry se do žádné z nich nevešel.
Byl elegantní i groteskní. Strašidelný i směšný. Mužský i dokonale teatrální. Dokázal hrát přehnaně, aniž by ztratil kontrolu. A dokázal být extravagantní, aniž by působil lacině.
Jeho postavy měly jednu společnou vlastnost:
nikdy se neomlouvaly za to, že jsou jiné.
Možná právě proto se k nim lidé vraceli.
Po mrtvici nezmizel
V roce 2012 prodělal Curry těžkou mrtvici, která zásadně ovlivnila jeho pohyblivost a zanechala ho odkázaného na invalidní vozík. Přesto z veřejného života úplně nezmizel.
Pokračoval v dabingu, objevoval se na fanouškovských akcích a v roce 2016 se vrátil k Rocky Horror v televizním projektu The Rocky Horror Picture Show: Let’s Do the Time Warp Again, tentokrát jako vypravěč a kriminalista.
V roce 2024 se dokonce objevil v hororu Stream.
A v roce 2025 vydal autobiografii Vagabond, v níž se ohlédl za dětstvím, divadlem, Hollywoodem i životem po mrtvici.
Je příznačné, že ještě v roce 2025 vystoupil na oslavách 50. výročí Rocky Horror. Publikum ho stále milovalo.
A on miloval publikum zpátky.
Tim Curry zůstane
Je snadné napsat, že Tim Curry byl „ikonou“.
Ale jeho skutečný význam je možná mnohem zajímavější.
Nebyl ikonou proto, že by celý život hrál jednu stejnou postavu.
Byl ikonou proto, že pokaždé, když se objevil, udělal z obyčejné filmové scény něco nezaměnitelného.
Frank-N-Furter dal outsiderům odvahu.
Pennywise dal dětem důvod bát se klaunů.
Wadsworth nám ukázal, že komorník může být nejzábavnější postavou celého filmu.
Darkness ukázal, jak může vypadat čisté filmové zlo.
A Tim Curry sám nám připomněl něco, co v popkultuře platí dodnes:
nejzajímavější lidé jsou často ti, které není možné zařadit.
Tim Curry zemřel ve věku 80 let.
Jeho filmy ale budou dál běžet o půlnoci, děti budou dál schovávat oči před Pennywisem, fanoušci Clue budou dál citovat Wadswortha a někde se znovu ozve hudba The Time Warp.
A pokaždé, když se to stane, Tim Curry se na chvíli vrátí.
S černými řasami.
S nezaměnitelným hlasem.
A s tím svým lehce provokativním úsměvem.
