Už v pouhých osmnácti letech jste dosáhla obrovského úspěchu, když jste se dostala do elitní padesátky světového žebříčku WTA. Uvědomovala jste si to už tenkrát?
Bylo skvělé, že jsem se dostala do padesátky už takhle mladá, na druhou stranu si myslím, že jsem na to nebyla vůbec připravená. Proto jsem za rok spadla ze žebříčku o spoustu míst. Stala jsem se první hráčkou světa v juniorech, takže sama jsem věděla, že ve mě ten potenciál je. Ale dostat se do padesátky a zůstat tam v seniorech ještě takhle mladá, to byl proste jiný level. Spoustu věcí jsem musela zlepšit a změnit.
Předpokládám, že vám vaše práce hodně dala. Je něco, co vám naopak vzala?
Moje práce mi dala strašně moc. Dala mi svobodu. Dala mi disciplínu. Samostatnost. Schopnost dorozumět se v jiném jazyce a spoustu dalších věcí. Vzala mi trochu dětství a třeba to, že jsem neměla maturák. To, že hraji tenis, jsem si vybrala sama. Takže toho nelituji. Tenis je můj život.
Co považujete za svůj dosavadní největší životní úspěch?
Můj úspěch je moje rodina a přítel, kteří mi pomáhají. Ve všem a kdykoliv. Samozřejmě, když se bavíme o sportu, tak jsou to různé zápasy, které jsem vyhrála. Olympiáda to byl sen. Wimbledon, kdy jsem brala čtvrtfinále. Nebo když jsem vyhrála turnaj. Nedokážu říct přesně jeden největší úspěch, je jich víc. Taky jsou situace v zápase které zvládám lépe než dřív. I to je pro mě taky úspěch.
Jaký vztah máte k jídlu? Hraje ve vašem životě díky sportu důležitou roli? Musíte se nějak omezovat?
Jsem absolutní milovník jídla! Pro mě je zdravé a dobré jídlo základ. Navíc, ve sportu je to více než důležité. Jídelníček si tedy hlídám. Tím myslím to, abych jedla kvalitní potraviny koupené například na trzích a farmách. Zkrátka volím potraviny, ve kterých nejsou žádná éčka a chemie. Před zápasem si svíčkovou prostě nedám. Vlastně teď už taková jídla vůbec nejím. Zbytečně to moje tělo unavuje a ani na to není chuť.
Na kurtu nenosíte jiné boty než tenisky, zároveň jste se stala ambasadorkou bot Rock Spring. Nosíte někdy něco jiného? Co třeba boty na podpatku?
Mimo kurt nosím k džínám Rock Spring, protože jsou ultra lehké a pohodlné. A to je pro mě nejdůležitější. Na druhou stranu dost ulítávám i na podpatcích, kterých mám doma slušnou sbírku. Oblíbené jsou hlavně ty od Jimmy Choo. Takže když je příležitost, obouvám podpatky. To pak samozřejmě nese následky, jak všichni víme (smích)...
Co myslíte, že bylo důvodem toho, že jste se stala ambasadorkou Rock Spring?
Bylo to náhoda. S Pavlem Podzemský jsme se potkali na letišti a on mě oslovil. Za pár týdnu začala spolupráce. Myslím, že jsme si prostě všichni padli do oka. Ta spolupráce je úžasná. Také si myslím, že ty boty se ke mě hodí a já se hodím k ním. Jsou prostě jiné. A ta jejich svoboda mě skvěle definuje.
Jak vypadá vaše příprava před důležitým zápasem? Relaxujete, nebo do poslední chvíle trénujete?
Když je před zápasem, tak trénuji mnohem méně, než když jsem v plné přípravě. Spíš odpočívám. Snažím se hodně spát a pak si dopřát dobrou kávu.
Hodně cestujete. Na které věci nedáte při cestování dopustit?
Na svůj polštář, diář, boty Rock Spring. A krémy!
Kdyby nebyl tenis, jaký sport byste dělala?
To upřímně nevím. Jako malá jsem ještě dělala krasobruslení, ale vyhrál tenis. Byla moje první volba a myslím, že dobrá.