V minulosti fotografoval takové významné osobnosti jako Guilhem Valayé (francouzský zpěvák a skladatel), Delphine Depardieu (francouzská herečka), Jane Birkin (anglická herečka a zpěvačka žijící v Paříži) nebo Yasya Khomenko (módní návrhářka). Jeho fotografie otiskly přední módní magazíny Vogue France, Glamour, The New York Times, Le Monde atd. V jeho portfoliu nechybí ani reklamní spolupráce se značky Canon, Woolmark, Clairvoy nebo Le Moulin Rouge.
Do Prahy Guillaume Roujas přijel nejen jako host, ale především jako fotograf, který živě prostřednictvím fotografií přenášel program módní akce MBPFW na Nowfashion.com a tím české designéry přiblížil světu. Já osobně měla tu čest se s Guillaumem potkat v hotelu The Emblem a prohodit s ním pár slov, které se netýkaly pouze fotografování.
Patříte mezi renomované módní fotografy – přesto ale nežijete v žádné z mek módy, ale ve Finsku. Důvod?
Máte úplnou pravdu, Finsko je krásná země, ale mé profesi je trošku vzdálená. Pokud žije cizinec (jako jsem já) ve Finsku, tak se říká, že je buď technický inženýr, nebo potkal ve svém životě ženu, která z Finska pochází. V mém případě se jedná o ten druhý důvod (smích).
Pojďme na úplný začátek vaší profesionální kariéry, jak jste se dostal k focení?
Fotku jako takovou jsem miloval už jako teenager. Nicméně, na mém úplném začátku jsem maloval – hodně mne to bavilo a myslím, že i mé obrazy byly zajímavé. Nicméně, hodně mne frustrovalo, že jsem nebyl schopen zachytit v malbě vždy přesně to, co jsem chtěl. Nálady, pocity…Takto jsem vlastně objevil krásu a bezprostřednost focení…
Jak jste se dostal k focení módy?
To byla docela náhoda. Fotil jsem reklamní věci, portréty, politiky, známé osobnosti a pak jsem se dostal i k módě. Módní fotka je paradoxně teď to, co mne nejvíce živí.
Do Prahy jste přijel na základě pozvání organizátorů MBPFW. Jak vy osobně vnímáte jednotlivé fashion weeky? Jaké mezi nimi vidíte rozdíly?
Ty rozdíly jsou obrovské. Absolutní jednička je pro mne Paříž. Jsou zde všechny velké značky, vidíme nejhezčí modely, jsou zde ty nejznámější modelky. Navíc, samotné přehlídky jsou mnohdy opravdovým uměleckým zážitkem. Pokud jde o New York, tyto módní týdny jsou speciální už jen proto, že se konají v tomto městě měst. NY je ze všech velkých módních týdnů nejvíce komerčně zaměřený. Američtí návrháři dělají kolekce tak, aby byly nositelné a prodávaly se. Nejvíc kreativní jsou naopak v Londýně. Tamní BFC (British Fashion Council) hodně dbá na to, aby dostali šanci mladí a talentovaní návrháři. I když vidíme občas “šílenosti”, je Londýn v tomto ohledu bez konkurence…(smích). V Praze jsem poprvé, zajímá mne, jak to tady děláte. MBPFW určitě ale patří již do skupiny těch větších módních událostí, navíc je patrné, že se móda – ať už se jedná o uměleckou kategorii nebo o čistý business – u vás za posledních 20 let posunula o velký kus kupředu.
Znáte některé české módní návrháře?
Pouze Petru Ptáčkovou. Viděl jsem několik jejích věcí v Paříži, ale jinak je pro mě český oděvní design zcela nový. Vše nové, je ale pro mě zákonitě vzrušující.
Primárně se teď věnujete práci pro online média. Jak vy osobně vnímáte pomyslné srovnání online a tištěných módních titulů?
Toto jsou dva různé světy, dvě odlišné věci. V online titulech se myslím ještě stále všichni jako autoři a tvůrci etablujeme. Hledáme zkušenost. Čtenář v online prostředí hledá hlavně rychlost informací, chce být díky technologiím v prvních řadách těch největších módních událostí, chce vidět detaily…A pravdou je, že nejde ani tak moc o kvalitu. Proto je potřeba najít ten správný kompromis mezi rychlostí a kvalitou. Zatímco, v tisku je vše jinak. Existují uzávěrky čísel, jsou zde týmy editorů, na vše je trochu více času, je čas na to vybrat to nejlepší. Byť za cenu toho, že hodnota informace bude v mnohých případech již zastaralá.
Mají podle vás tištěná módní média ještě budoucnost?
Zajímavá otázka. Pamatuji na dobu, kdy dorazily elektronické čtečky knih, všichni tenkrát říkali, že to pro klasickou knihu znamená konec. A, podívejte se teď – tržby za prodej knih poslední 3 roky celosvětově rostou. Spíše to bude tak, že pro informace budou lidé chodit na internet. Zmizí mnoho časopisů, možná i novin. Na druhou stranu, vždy budou lidé, kteří budou chtít cítit papír, budou chtít mít v ruce něco, co budou vnímat spíše jako kus umění. Krásné fotky, galerie, velmi vysoká kvalita. V podstatě budou tištěné módní magazíny primárně o krásných fotkách. Toto je podle mne směr, kam se do několika let módní mediální svět posune.
Foto: The Emblem Hotel; Guillaume Roujas