Patří mezi nejvýraznější osobnosti českého filmu i divadla. Herečka Eva Holubová, která dnes slaví své narozeniny, je známá nejen svým osobitým hereckým projevem a nezaměnitelným humorem, ale také otevřeností, s jakou mluví o svých životních pádech. Její příběh je důkazem, že za úspěchem často stojí i těžké boje – a někdy i odvaha začít znovu.
Holubová se narodila 7. března 1959 v Praze a herectví vystudovala na DAMU. Už od osmdesátých let se objevovala na divadelních scénách i před kamerou, skutečný průlom ale přišel až v devadesátých letech. Diváci si ji dodnes spojují s filmy jako Pelíšky, Pupendo, Knoflíkáři nebo Účastníci zájezdu, v nichž dokázala spojit humor, ironii i lidskost. Za roli ve filmu Ene bene získala Českého lva a později byla oceněna i na festivalu Tribeca za film Účastníci zájezdu.
Smích na plátně, temnota v soukromí
Na obrazovce často rozdává radost, ale její vlastní život nebyl vždy jednoduchý. Od mládí trpěla takzvanou endogenní depresí, která se u ní projevovala náhlými a hlubokými stavy smutku. V době, kdy ještě neznala jejich příčinu, začala tyto stavy tlumit alkoholem – a postupně se dostala až do závislosti.
Situace se postupně zhoršovala. Herečka později otevřeně přiznala, že alkohol v určitém období ovládal její život natolik, že bez něj nedokázala fungovat ani na jevišti. Když si uvědomila, že takto už dál žít nechce, rozhodla se dobrovolně nastoupit léčbu. Do psychiatrické léčebny v Bohnicích ji tehdy přivedl její přítel a moderátor Jan Kraus.
„Nikdy nepřestanete pít kvůli dětem nebo někomu jinému. Člověk to musí chtít sám kvůli sobě,“ vzpomínala později na své rozhodnutí změnit život.
Druhá šance a nový život
Léčba byla pro Evu Holubovou zásadním zlomem. Teprve tehdy se ukázalo, že její problémy souvisejí s psychickou nemocí, která vyžadovala odbornou pomoc. Díky terapii, antidepresivům a změně životního stylu se jí podařilo závislost překonat a vrátit se k herectví s novou energií.
Dnes otevřeně říká, že boj s vlastními démony ji paradoxně posílil. O svých zkušenostech mluví veřejně a často zdůrazňuje, že psychické potíže nejsou ostuda, ale nemoc, kterou je potřeba léčit.
„Myslela jsem si, že ty úzkosti mají všichni. Nevěděla jsem, že jde o nemoc,“ řekla v jednom z rozhovorů, když popisovala období, kdy ještě nerozuměla svému stavu.
Herečka, která se nebojí být sama sebou
Eva Holubová dnes patří mezi nejobsazovanější a zároveň nejrespektovanější české herečky. Vedle filmů a seriálů je dlouhodobě spojená také s divadelní scénou, například se Studiem DVA, kde vystupuje v několika úspěšných inscenacích.
Zároveň se nebojí komentovat společenské dění, angažuje se v charitativních projektech a na sociálních sítích otevřeně sdílí svůj život. Je provdaná za výtvarníka Miroslava Zdeňka a je matkou dvojčat Adama a Karolíny.
Síla upřímnosti
Možná právě proto si ji diváci tolik oblíbili – protože je autentická. Neskrývá své slabosti, dokáže si dělat legraci sama ze sebe a zároveň inspiruje tím, že i z těžkých období lze vyjít silnější.
Eva Holubová tak není jen herečkou, která rozdává smích. Je také symbolem odvahy přiznat si vlastní slabosti a hledat cestu zpět k sobě.
A možná právě proto patří už desítky let mezi nejoblíbenější tváře české kultury.
