Český cestovatel, fotograf a spisovatel Leoš Šimánek zemřel 9. března 2026 ve věku 79 let v ruhu své rodiny. Muž, který zasvětil svůj život objevování světa a vyprávění o dobrodružstvích v divoké přírodě, odešel doma v kruhu své rodiny po těžké nemoci. Jeho jméno se v Česku stalo synonymem pro cestování do neprobádaných míst – od kanadské divočiny přes Aljašku až po ostrovy Tichomoří. Šimánek patřil k lidem, kteří dokázali proměnit vášeň v životní styl a zároveň inspirovat tisíce dalších.
Od stavebního inženýra k dobrodruhovi
Leoš Šimánek se narodil 19. dubna 1946 v Chocni. Původně vystudoval stavební inženýrství a krátce pracoval v oboru, jeho životní cesta se však brzy vydala jiným směrem. Po roce 1968 odešel z Československa do Německa, kde začal budovat nový život. Později získal také kanadské občanství a právě v Kanadě našel svůj druhý domov.
Do vlasti se vrátil až po sametové revoluci v roce 1990. Mezitím však procestoval velkou část světa a začal své zkušenosti zaznamenávat v knihách, fotografiích a populárních cestovatelských přednáškách.
Život v divočině
Šimánek nebyl typem turistického cestovatele. Vyhledával místa, kam se většina lidí nikdy nedostane. Dlouhé měsíce žil v kanadské divočině, postavil si srub u jezera a podnikal expedice do oblastí, kde příroda zůstala téměř nedotčená civilizací.
Jeho cesty vedly například do Kanady a na Aljašku, do Austráli, na Nový Zéland, do Jižní Amerik nebo na ostrovy Tichomoří.
Dobrodružství z těchto výprav popsal ve více než dvaceti knihách, které se staly oblíbenými mezi čtenáři cestopisů.
Zvláštní popularitu si získaly především jeho knihy o životě v severoamerické divočině, kde vyprávěl o setkáních s medvědy, plavbách po divokých řekách i o životě daleko od civilizace.
Vypravěč, který dokázal nadchnout
Vedle psaní byl Šimánek také výjimečným vypravěčem. Po celé republice pořádal besedy a promítání fotografií z expedic. Diváci milovali jeho autentické historky, humor i schopnost přiblížit vzdálené kouty světa tak, jako by stáli přímo uprostřed dobrodružství.
„Cestování mě živí, ale je to především koníček,“ říkal o své životní vášni.
Právě tato jednoduchá filozofie vystihovala jeho život – cestování pro něj nebylo profesí, ale způsobem existence.
Cestování jako osud
V rozhovorech často přiznával, že k životu cestovatele ho nepřímo přivedla i politická situace v bývalém Československu. Jak s nadsázkou vzpomínal: „Rusové mi zamotali život. Angažoval jsem se proti nim, a kdybych neutekl, skončil bych jako kopáč příkopů.“
Právě emigrace nakonec otevřela dveře k dobrodružstvím, která by jinak možná nikdy nezažil.
Inspirace pro generace cestovatelů
Leoš Šimánek patřil mezi nejznámější české propagátory cestování. Svými knihami, fotografiemi i přednáškami dokázal přiblížit vzdálené kouty planety lidem, kteří se tam sami nikdy nevydali.
Jeho příběh byl zároveň důkazem, že odvaha a zvědavost mohou člověka zavést téměř kamkoli.
Dobrodruh z Chocně už se na další výpravu nevydá. Jeho knihy a fotografie však zůstávají připomínkou života, který byl skutečně – jak sám rád říkal – „plný dobrodružství“.
