Redakce ICONIQ byla na předpremiéře projektu Human Zoo, za kterým stojí režisér Viktor Tauš a hudební producent Roman Holý. Už samotné spojení těchto dvou jmen naznačovalo, že nepůjde o tradiční divadelní zážitek. A skutečně – Human Zoo není představení, které byste „shlédli“. Je to performance, kterou musíte prožít a budete to vstřebávat ještě hodně dlouho.
Žádná oddechovka. Spíš emocionální tlaková vlna
Kdo někdy viděl tvorbu Viktora Tauše, tušil, že večer nebude jednoduchý. Human Zoo od prvních minut nastavuje tempo, které diváka nenechá vydechnout. „Lidská zoo“ zde není metaforou pro kuriózní podívanou, ale pro syrové zkoumání lidské podstaty – našich instinktů, zranitelnosti i potřeby být viděn.
Už úvod dává jasně najevo, že nejde o lineární příběh. Spíše o zámotek emocí, který vás postupně obalí. Performance vtahuje do svého světa a nepustí – až do samotného konce, kdy se světla rozsvítí a vy si uvědomíte, že několik desítek minut jste byli součástí experimentu.
Hudba jako nervový systém představení
Roman Holý zde není jen autorem hudby, ale hybatelem atmosféry. Jeho kompozice fungují jako nervový systém celé performance – pulzují, gradují, vytvářejí napětí i katarzi. Zvuk není doprovodem, ale rovnocenným partnerem obrazu a pohybu.
Hudební složka místy působí až fyzicky – jako by se do vás zapisovala skrze rytmus a vibrace. V kombinaci s vizuální estetikou Taušovy režie vzniká intenzivní audiovizuální zážitek, který překračuje hranice klasického divadla.
„Už samotný začátek přinesl překvapení a my si říkali, jestli je to opravdu nebo jenom jako. To první bylo správně. Dohromady s neskutečnou hudbou Romana Holého, která skvěle doplňovala atmosféru i scénické prvky a celkově ozvučení bylo naprosto bez chyby.“
Estetika, která bolí i fascinuje
Tauš pracuje s obrazem tak, jak je u něj zvykem – výrazně, místy až nekomfortně. Scénografie i práce se světlem podporují pocit, že sledujeme lidské bytosti vystavené pohledům ostatních. Publikum není pasivním pozorovatelem; má pocit, že samo je součástí „zoo“.
Human Zoo není prvoplánově líbivé. Místy je těžké, místy znepokojivé. Ale právě v tom spočívá jeho síla. Není to inscenace, na kterou jdete pro pobavení. Je to umělecká výpověď, která vás nutí přemýšlet ještě dlouho po odchodu z divadla.
Co si odnášíme?
Po závěrečné scéně zůstává ticho. Ne proto, že by diváci nevěděli, zda tleskat, ale proto, že potřebují vstřebat, co se právě stalo. Human Zoo vás „vyplivne“ až na konci – trochu vyčerpané, ale obohacené.
Pro někoho může být představení příliš intenzivní. Pro jiného to bude jeden z nejsilnějších divadelních zážitků sezóny. Jedno je ale jisté: Human Zoo není zážitek na jedno použití. Je to performance, která rezonuje.
„Na závěr nesmíme opomenout jak naprosto dokonalé kostýmy, které dodávají celému představení na síle a prožitku, ale i samotné a za nás neuvěřitelné monology jak známých umělců, tak i méně známých dětských herců. Poetické ztvárnění a artová scénografie, dramata ze součanosti, bolesti, ale i následné světlo a naděje. Na jednom místě se mísí tolik emocí, příběhů a tance jako jsme dlouho nikde neviděli. Prostě HUMAN ZOO – když se něčeho bojíš – tanči s tím.“
Více na: https://novaspirala.cz/program/human-zoo-gospelova-anarchie
