Některé filmy vás rozesmějí. Jiné dojmou. A pak jsou tu takové, které dokážou obojí zároveň. Právě mezi ně patří novinka Přísahám, že za to nemůžu, oceňované britské drama inspirované skutečným životním příběhem Johna Davidsona, muže s Tourettovým syndromem. Snímek, který získal hned několik cen BAFTA, nyní dorazil i do českých kin a mnozí kritici jej označují za jeden z nejlepších britských filmů posledních let.
Když se život během chvíle obrátí vzhůru nohama
Hlavním hrdinou je John Davidson, obyčejný skotský teenager, kterému se v dospívání náhle začnou projevovat příznaky Tourettova syndromu. Nekontrolovatelné tiky, grimasy a verbální projevy mu postupně komplikují vztahy s okolím, školu, sport i běžný každodenní život. V době, kdy se příběh odehrává, navíc veřejnost o této neurologické poruše téměř nic neví, což vede k nepochopení, šikaně a sociální izolaci.
Film sleduje několik desetiletí Johnova života – od prvních symptomů přes osobní krize až po období, kdy se z něj stává respektovaný aktivista a člověk, který pomáhá ostatním lidem s podobným osudem.
Příběh podle skutečných událostí
Síla filmu spočívá v tom, že nejde o hollywoodskou fikci. Tvůrci vycházeli ze skutečného příběhu Johna Davidsona, který se ve Velké Británii stal známou osobností už koncem osmdesátých let díky dokumentu John’s Not Mad. Režisér a scenárista Kirk Jones se k jeho osudu vracel řadu let a vytvořil citlivý, ale zároveň nesmírně zábavný portrét člověka, který se odmítl stát obětí vlastní diagnózy.
„Jedno z největších překvapení roku,“ ohodnotil snímek Script Magazine.
Robert Aramayo v životní roli
Největší pozornost na sebe strhává herecký výkon Robert Aramayo, kterého mohou diváci znát například ze seriálu The Lord of the Rings: The Rings of Power. Za ztvárnění Johna Davidsona získal prestižní ocenění BAFTA a kritici se shodují, že jde o jeho dosud nejlepší výkon. Podařilo se mu vystihnout nejen fyzické projevy Tourettova syndromu, ale především psychickou zranitelnost člověka, který celý život bojuje s předsudky svého okolí.
Výraznou oporou je také Maxine Peake v roli Dottie, ženy, která Johnovi pomůže najít ztracené sebevědomí a nový smysl života. Jejich vzájemný vztah patří k nejsilnějším momentům celého filmu.
Drama, u kterého se budete smát
Ačkoli téma Tourettova syndromu může znít vážně, film překvapuje nečekanou lehkostí. Tvůrci dokázali skloubit silné dramatické momenty s britským humorem, který nikdy nesklouzává k výsměchu. Divák se směje absurdním situacím, ale zároveň si stále uvědomuje, jak náročný život hlavní hrdina vede. Právě tato rovnováha mezi humorem a emocemi je jedním z důvodů, proč si snímek získal kritiky i publikum.
Film, který mění pohled na svět
Přísahám, že za to nemůžu není jen příběhem o nemoci. Je především vyprávěním o lidské důstojnosti, přijetí a schopnosti najít své místo ve společnosti navzdory překážkám. Ukazuje, jak velkou roli hraje pochopení okolí a jak nebezpečné mohou být předsudky založené na neznalosti.
V době, kdy se stále více mluví o duševním zdraví a neurodiverzitě, přichází film s důležitým poselstvím: problém často není v lidech s odlišností, ale v tom, jak na ni reaguje společnost.
Proč na film vyrazit do kina?
Důvodů je hned několik. Především jde o výjimečně napsaný a zahraný příběh, který dokáže rozesmát i dojmout během jediné scény. Přináší také pohled na Tourettův syndrom bez stereotypů a senzacechtivosti. A v neposlední řadě nabízí něco, co v současné filmové produkci nebývá samozřejmostí – opravdovou lidskost.
Pokud hledáte film, který ve vás zůstane ještě dlouho po odchodu z kina, je Přísahám, že za to nemůžu jedním z nejlepších tipů letošního léta. Není to velkolepý blockbuster ani efektní podívaná. Je to silný příběh skutečného člověka, který dokazuje, že i přes životní překážky lze najít humor, lásku a odvahu být sám sebou.
