Zaplatili byste více peněz za něco, co bylo vyrobeno omylem? Nebo za něco, co bylo autorem věci nezámerně poškozeno? Podle Harvard Business Review (HBR) jsou produkty, které vznikly omylem, pro zákazníky mnohem atraktivnější a jsou za ně ochotni zaplatit také více peněz.
Vědci prováděli několik výzkumů. Nejprve dali lidem na ulici na výběr mezi penězi a kouskem čokolády, kterou ale její kuchař omylem připálil a ona tak získala úplně jinou chuť. Většina zkoumaných se rozhodla právě pro čokoládu. Proč? HBR si to vysvětluje tím, že lidé mají tendenci předpokládat, že lidé dělají to, co mají. Chyby se pak stávají vzácnými a tím i komodity, které jsou jimi poznamenané.
Lidé byli ochotní zaplatit více také za obraz se skvrnou od inkoustu, kterou na ni autor díla omylem udělal, ale také například za nahrávku, na kterou se omylem zaznamenal producentův dech. Lidé takové zboží považovali za atraktivní a zajímavější.
Pokud jste také jako děti sbírali odznaky, známky, nebo třeba figurky, určitě víte, že právě ty poškozené, nebo omylem špatně vyrobené jsou vždy to nejzajímavější zboží.
I výzkumy ukázaly, že nerozhoduje, zda je produkt díky chybě omylem lepší nebo zda ho chybné jednání autora poškodí a jeho kvalitu tak zhorší. Lidé takové předměty vnímají jako unikátní a deviaci od záměru vnímají jako pozitivní kvalitu.
Lidé ale chtějí originalitu. Pokud se tak dozví, že ona deviace je poměrně běžnou záležitostí, ztratí o předmět zájem. Takže čím méně pravděpodobná a běžná “nehoda”, tím lépe.
To se autorům potvrdilo i u prodeje starých fotografií na portálu eBay. Zákazníci se opět mohli rozhodnout mezi koupí fotografií rozmazaných, s prstem přes objektiv nebo špatnou expozicí a dokonalými fotografiemi. Více byli opět ochotni zaplatit za ty, kde se objevily nějaké nedokonalosti.
Takže na závěr se vyplatí říct, že chybovat je nejen lidské, ale také velice lukrativní. HBR tak doporučuje fimám, aby na dokonalost svých výrobků až tak pečlivě nehleděly. Lidé mají chyby rádi. A dokonce je i vyhledávají.
