Ukázalo se, že ta hranice je mnohem tenčí, než jsme si mysleli. Minulý týden proběhla médii zpráva, že Condé Nast International, tedy vydavatelský dům, pod nějž patří například Vogue, GQ nebo Vanity Fair, Richardsonovi neprodloužil smlouvu, a v podstatě mu tak zakázal spolupráci se svými dceřinými časopisy. Informaci zveřejnil londýnský Daily Telegraph na základě uniklého e-mailu určeného zaměstnancům vydavatelství, ve kterém výkonný viceprezident společnosti James Woolhouse píše, že by se veškerý Richardsonův ještě nepublikovaný materiál měl zničit nebo nahradit jiným.

Rozhodnutí odůvodnil tím, že vydavatelství nehodlá podporovat sexuální obtěžování jakéhokoliv druhu. Jenže Richardsonova pochybná minulost není žádnou novinkou. Už v roce 2014 se objevila první obvinění, avšak fotograf je popřel a jeho práce se ve významných módních časopisech objevovaly nadále. Modelky, stylistky a další ženy se serveru Jezebel.com minulý týden začaly svěřovat s děsivými příběhy, které jsou mnohdy i sedm let staré. Při čtení těchto velmi detailních zpovědí mrazí a nutí vás to přemýšlet o tom, proč byly práce tohoto fotografa dlouho tak ceněné a obdivované. I Miley Cyrus potvrdila, že své spolupráce s Richardsonem, který fotil její nejznámější fotky a také režíroval klip k písni Wrecking Ball, lituje.

Richardsonův případ zároveň otevřel mnohem hlubší problém, a totiž sexuální obtěžování v módním průmyslu obecně. Stále více modelek začíná sdílet svůj příběh pod hashtagem #MyJobShouldNotIncludeAbuse. Většina svědectví zůstává anonymních, modelky se totiž bojí, že by mohly ztratit práci. I modelka Christy Turlington potvrdila, že sexuální obtěžování fotomodelek se stále ve velké míře toleruje. „Tenhle průmysl je plný predátorů, kteří těží z pocitu odmítnutí a osamělosti, který mnohé z nás v našich kariérách zažíváme,“ řekla. „Jsem ráda, že jsem nic podobně traumatického osobně nezažila, ale také vím, že to není norma.“

Terry Richardson se ke kauze vyjádřil dopisem, ve kterém píše: „Spolupracoval jsem s dospělými ženami, které byly plně srozuměny s povahou mé práce. Nikdy jsem je nenutil do ničeho, co by samy nechtěly.“ Jenže to je právě ten problém. „Consent“ je v Richardsonově případě velmi problematický, protože ačkoliv fotograf nemusel v danou chvíli modelky ohrožovat fyzicky, stále mohly být pod velkým nátlakem. Většina svědectví z Jezebel.com uvádí situace, kdy dívka měla pocit, že je akt nezbytný pro její kariéru. A protože měl Richardson dlouho požehnání od Anny Wintour i dalších černých koní módního průmyslu, byl téměř nedotknutelný. Richardsonův tým údajně jeho práci obhajoval s tím, že se jedná o „umění“ a jedna oběť uvádí, že jí fotografův asistent při focení řekl: „Myslíš, že kdyby to bylo porno, tak by s ním fotily všechny tyhle celebrity?“

Ale já se domnívám, že umění by rozhodně nemělo zobrazovat mladé dívky, které se cítily jakkoliv nepříjemně nebo pod nátlakem.