Tričko za pár korun, šaty na jednu sezónu nebo módní trend, který vydrží sotva několik týdnů. Rychlá móda změnila způsob, jakým nakupujeme, ale zároveň vytvořila problém, který sahá daleko za hranice našich šatníků. Podle organizace Greenpeace se totiž stala jedním z významných zdrojů plastového znečištění planety.
Módní průmysl dnes produkuje obrovské množství oblečení za stále nižší ceny. Značky jako Shein, Primark, Zara, H&M nebo Marks & Spencer dokážou reagovat na trendy téměř okamžitě a zákazníkům nabízejí stále nové kolekce. Jenže za zdánlivě výhodnou módou se skrývá environmentální účet, který platí někdo jiný.
Oblečení, které končí na druhém konci světa
Mnoho kusů oděvů je dnes navrženo tak, aby vydržely jen krátkou dobu. Jakmile se okoukají nebo poškodí, putují do kontejnerů na textil, second handů nebo přímo na skládky. Velká část vyřazeného oblečení však nekončí v Evropě, ale putuje tisíce kilometrů daleko.
Jedním z nejvýraznějších příkladů je Ghana, která se podle Greenpeace stala doslova „hřbitovem rychlé módy“. Do této západoafrické země každoročně proudí miliony tun použitého textilu, přičemž významná část pochází ze Spojeného království a dalších evropských zemí.
Podle investigativního projektu Unearthed a Greenpeace Africa dorazí do Ghany každý týden přibližně 15 milionů kusů použitého oblečení. Problémem však je, že velká část z nich je v tak špatném stavu, že je nelze dále nosit ani prodávat.
Až 40 procent oděvů je nepoužitelných
Ještě před několika lety představoval obchod s použitým oblečením důležitý zdroj příjmů pro místní obchodníky a zároveň dostupný způsob oblékání pro obyvatele Ghany. S nástupem ultra levné módy se ale situace výrazně změnila.
Obchodníci uvádějí, že přibližně 40 procent dovezeného textilu je neprodejných. Oblečení bývá roztrhané, znečištěné nebo vyrobené z nekvalitních materiálů. Výsledkem jsou obrovské hromady odpadu, které není kam ukládat.
V zemi tak vznikají neoficiální skládky, často i v ekologicky citlivých oblastech.
Polyester: plast, který nosíme na sobě
Dalším problémem je samotné složení dnešního oblečení. Velká část módních kolekcí obsahuje polyester a další syntetická vlákna vyráběná z ropy.
Polyester je ve skutečnosti plast. Při praní i postupném rozkladu se z něj uvolňují mikroplasty, které pronikají do řek, oceánů i půdy. Tyto drobné částice následně konzumují ryby, mořští živočichové a nakonec se mohou dostat i do lidského organismu.
„Problém nespočívá jen v tom, že kapitalismus produkuje příliš mnoho, ale v tom, že produkuje špatné věci: SUV, rychlou módu a plánované zastarávání místo veřejné dopravy, dostupného bydlení a univerzální zdravotní péče. Nadměrně využívá zdroje, a přesto nedokáže uspokojit ani základní lidské potřeby, “ poznamenal Jason Hickel pro Greenepace.
Odborníci navíc upozorňují, že některé syntetické materiály mohou obsahovat chemické látky s negativními dopady na zdraví lidí i ekosystémů.
Ohrožené mokřady i mořské želvy
Jedním z míst, kde jsou dopady textilního odpadu nejvíce viditelné, je delta řeky Densu v Ghaně. Jde o významnou přírodní oblast tvořenou mangrovy, mokřady a pobřežními ekosystémy.
Právě zde se podle Greenpeace hromadí velké množství vyřazeného oblečení. Kusy polyesterových oděvů ucpávají vodní cesty, zachytávají se v rybářských sítích a znečišťují prostředí, které je domovem řady vzácných druhů.
Na místních plážích kladou vejce například ohrožené kožatky a zelené mořské želvy. Rostoucí množství textilního odpadu však představuje další tlak na již tak zranitelný ekosystém.
Připravuje se globální dohoda o plastech
Naději na změnu by mohla přinést připravovaná Globální smlouva o plastech, o níž aktuálně jednají státy po celém světě.
Cílem dohody je omezit produkci plastů a snížit jejich dopady na životní prostředí. Pokud by byla přijata v dostatečně ambiciózní podobě, mohla by přimět velké módní společnosti k omezení používání syntetických materiálů a k větší odpovědnosti za své výrobky.
Environmentální organizace proto vyzývají vlády i firmy, aby se zaměřily nejen na recyklaci, ale především na samotné snižování produkce plastů.
Co může udělat každý z nás?
Přestože odpovědnost leží především na výrobcích a módních řetězcích, určitou roli hrají i spotřebitelé.
Pomoci může například:
- nakupovat méně, ale kvalitnější oblečení,
- upřednostňovat přírodní materiály,
- opravovat a přešívat starší kusy,
- využívat second handy,
- podporovat značky s transparentní výrobou.
Rychlá móda sice nabízí okamžité uspokojení za minimální cenu, skutečné náklady však často nesou lidé a příroda na druhém konci světa. A právě to je téma, které se z módních přehlídek stále častěji přesouvá do centra veřejné debaty.
Zdroj: Greenpeace, Greenpeace Africa, Unearthed
