Ani já jsem se bilancování nevyhnula. Prostě to o půlnoci na mě rovněž přišlo, a protože moc neholduji alkoholu, pamatuji si vše. Loňský rok byl pro mě ve znamení změn. Syn přešel na druhý stupeň základní školy, dcera do předškoláků, Iconiqcká redakce prošla personální změnou a webový portál parizskaulice.cz nabral ten správný směr a setkal se s velkou oblibou u čtenářů i klientů. To jde ruku v ruce s časovou náročností a perfektní organizací, kterou jsem v tom minulém roce ještě více zdokonalila. Nebo si to alespoň myslím.
Rok 2015 byl pro mě osobně rokem vstupu mezi čtyřicátníky, což se přiznám, stále nějak nemohu uchopit. Stáří se nebojím, ale chvil, které jsem možná propásla. Vše dnes prožíváme nějak zrychleně na úkor práce a nezbývá nám moc času na nás samotné. Díky neustálému psaní jsem paradoxně ztratila čas na čtení. Vždy jsem byla vášnivou čtenářkou, kterou jsem i nadále, jen profil spisovatelů se pozměnil. Od Johna Irvinga či E. Hemingwaye jsem přešla na dětskou literaturu v podobě pohádek o vílách a Barbie. Tak snad se k velikánům zase jednou vrátím. Rok 2015 byl z pohledu mého syna jedním z nejnáročnějších. Přestup na druhý stupeň s příchodem 7 nových učitelů ho razantně změnil. Jako autista nemá rád změny a teď jich přišlo hned několik najednou. Do našeho života vstoupila i ostrá šikana a posměch dětí. Od jeho roku života jsem si myslela, že jsem na to připravena, protože doktoři nikdy nebyli optimisty, ale zjistila jsem, že nejsem a nikdy ani nebudu.
Rok 2015 byl, co se práce týká, uspokojivý. Na svou redakci jsem právem pyšná a za jejich práci všem děkuji. Iconiq i parizskaulice.cz se těší velké návštěvnosti a konečně i uznání. I když stále vedeme zuřivý boj s českým módním trhem, na kterém se směle pohybují lidé, kteří nepracují pro blaho svého zaměstnavatele, ale na bázi přátel a lezení do patřičných míst a své názory mění podle zaplacených faktur firem nebo dárečků jistě s láskou darovaných. To, co bylo jednu sezonu naprostý trend, je rázem za pár měsíců propadák a znak absolutního nevkusu. Škoda jen, že je stále tolik čtenářů a módních fanoušků bez rozumu, kteří tyto lidi bezhlavě následují a vyhazují kousky, do kterých na základě jedné zprávy či fotografie investují a záhy je likvidují. I boj s lidmi, kteří si stále myslí, že internet není tím pravým místem pro komunikaci módy, je náročný, ale nevzdáváme ho. Snad to i oni pochopí, že svět se mění a my musíme s ním a to i navzdory tomu, zda s tím souhlasíme nebo ne. Těm bych ráda vzkázala, nesouhlaste, ale neurážejte. My s vámi vždy mluvíme s noblesou a pokorou. Ani vy jste světové módní brandy nezaložili, tak jim nedělejte ostudu.
Rok 2015 byl zkrátka plný radosti, smutku, zklamání i milých překvapení, jak je tomu snad každý rok. A nejspíše ani ten právě odstartovaný nebude jiný. V dokonalost a dny zalité sluncem už dávno nevěřím. Ale doufám, že přinese více dobrého než zlého. Pro naši práci bude jistě klíčový vzhledem k plánům, které módní firmy pro tento rok mají. Snad téměř všechny hodlají vsadit na internet. Tory Burch dokonce díky tomu propustila 100 svých zaměstnanců. Možná právě on-line společnosti je budou moci přijmout a vrátit zpět do pracovního oběhu. Ani naše redakce nezůstane pozadu a bude se rozrůstat. Slibujeme nové redaktory v oboru vaření a designu. Chceme dát možnost spolupráce studentům uměleckých škol. Rok 2016 by měl přinést více autorských projektů, nových webeditorialů a osobních rozhovorů.
Předsevzetí si do nového roku nikdy nedávám. Hubnutí je můj každodenní chléb a vše ostatní stejně nikdy nedodržím, protože mám dvě děti, kterým prostě a jednoduše vždy dám přednost. Takže více času pro sebe na cvičení, cestování, čtení knih a posedávání po kavárnách si zase jen budu slibovat. Navíc je tento rok zásadní pro mou dceru, která se stane žačkou první třídy a je mi jasné, že času pro sebe bude zase o něco méně. Ještě štěstí, že jsou prázdniny, které hodláme trávit na horách lyžováním a v létě u moře běháním po pláži. Takže něco málo ze svých nevyslovených předsevzetí si určitě splním, i když s přísným dohledem dvou malých dozorců jménem Sofia a Maty.
Rok 2016 začal a já vám přeji hlavně pevné zdraví, to je to jediné, co se ovlivňuje jen velmi těžko. Kromě toho, jak se říká, na Titanicu byli všichni zdraví, ale chybělo jim štěstí, tak to vám přeji plnými hrstmi a vše ostatní už nechám na vás. Každý jsme strůjcem toho svého štěstí, tak ať se vám v tomto roce zkrátka daří a je takový, jaký ho chcete mít.
Foto: Profimedia.cz; Iconiq.cz; Dana Kriso
