Už leta nesnáším, když se na konci školního roku ze všech médií ozývají radostné zprávy o brzkém příchodu prázdnin, léta, sluníčka, volna. Mluvím o médiích, které zrovna děti ani nečtou, ani neposlouchají. Tak o jakém volnu to sakra mluví. Nevšimla jsem si, že dospělí kolem mě mají dva měsíce volna. Spíše vidím ustarané obličeje z toho, kam ty děti zase letos dají, aby mohli dál chodit do práce.
Jsou to chvíle, kdy přemýšlím o pravdivosti a realitě, které média hlásají do světa. Takové zprávy mohou psát jen novináři nemající děti a mající skvělého a velmi benevolentního šéfa, který jim dá volno, kdykoli více vysvitne sluníčko. Jinak si to neumím vysvětlit.
Prázdniny jsou doba nejvyššího managementu. Musíte mít obstarané děti, do detailu naplánovanou dovolenou, hotovou práci, dostatek financí pro dětské tábory či soukromé školy, zalitou zahradu a prarodiče na své straně. U toho všeho musíte působit šťastně, vždyť jsou prázdniny. Ty letošní byly o to horší, že byly naprosto tropické, takže ona zahrada musela být zalévána každý den, děti mazány faktorem 50 každou druhou hodinu, každou první jim bylo nutné připomínat, aby se napily, nosily čepice a snažily zůstat ve stínu. Ráno startovalo stahováním žaluzií a večer končil jejich opětovným otvíráním a větráním, které díky tropickým nocím bylo v podstatě zbytečné.
Letní pohoda
Ve chvíli, kdy píšu tento editorial, tak můj syn bloumá po chodbě, protože v jeho pokoji právě bzučí komár a on jako autista nehodlá ustoupit a smířit s jeho bzučením. Takže, i když je zítra první školní den, další tropická noc je před námi a můj noční program je zajištěn.
Po boji s komárem snad článek dopíši a třeba najdu cestu do postele. Na zítřejší den se zkrátka upřímně těším. Můj život se vrátí do normálu, hektického, ale majícího svá pravidla, které občas nabourá rýmička nebo kašlíček. Konec prázdnin znamená i konec honění se za zábavou. Chápejte, v létě se od vás očekává absolutní pohybové nasazení a ani tropická vedra vás neomlouvají. S každým dalším rokem se toto očekávání zdá býti nesplnitelné, ale vy se přesto snažíte dokázat, že čas umíte zastavit. Na podzimní plískanice čekáte o to s větším nadšením, protože vám pomohou zůstat na gauči.
Doba volna sice končí, ale jestli skončí i vysoké teploty není tak úplně jasné. Jeden den zprávy hlásají, že děti půjdou do školy v pláštěnkách a podle dnešní předpovědi půjdou za vlády horkého slunce. Když jsem vyrazila do obchodů nakoupit dětem podzimní výbavu, moc velký výběr jsem neobjevila. Podzimní kolekce putují na pulty díky extrémním teplotám velmi pomalu. Škoda, podzimní kolekce bývají ty nejkrásnější a já osobně je mám nejraději. Miluji vrstvení, miluji příjemné kašmírové svetříky, miluji pouzdrové vlněné šaty, balerínky a barevné punčocháče. To je další důvod, proč léto není mým oblíbeným ročním obdobím. Letní kolekce toho pro mě moc nenabízí a hodně toho odhalují, což v mém věku už není aktuální.
Tak snad se dočkám barevného podzimu, klidných chvilek na gauči, poklidného přijetí mého syna trpícího PAS na druhý stupeň, pohodové přípravy mé malé slečny na zápis do školy a dalšího úspěšného roku po boku své redakce, která již nyní pilně monitoruje MBPFW, sleduje přípravy Unique Fashion Weeku či světových módních týdnů, které startují 10.9. v New Yorku.
Tak si září a nový školní užijte ve zdraví a podle svých vlastních pravidel a představ.
Foto: Profimedia.cz; Soukromý archiv; Pinterest
