První březnový týden jsem měla v plánu psát jarní editorial, který bývá čtenáři očekáván optimistický. Po zimě, která žádnou skutečnou zimou nebyla, přichází jaro, doba lásky, zrození, barevných květů a prvních silných slunečních paprsků, které nás vytáhnou z nor zpět na světlo. Počasí nám sice přeje, všude kam se podíváme, na nás vykukují ze zahrad sněženky a z pultů tulipány, ale lásku a optimismus budeme hledat jen těžko.
Nelze ignorovat titulky bulvárních novin, které několikrát denně propírají zradu dosud oblíbeného herce Romana Vojtka, který opustil svou těhotnou manželku. Nelze soudit, co se přesně stalo, ale nejde ignorovat fakt, jak snadné to pánové mají. Prostě ráno vstanou, sbalí kufr a se slovy „nejsem šťastný“ v klidu zmizí. Může to samé ráno odejít i žena se slovy, tak si to dítě poroď sám a dceru odveď do školky, už mě nebavíš? Asi tak snadné to pro nás ženy není, i když každou z nás to určitě mnohokrát napadlo.
Nelze ignorovat horké zprávy zpravodajských portálů, že na Ukrajině stále nechtějí složit zbraně a teroristé jsou opět už jen malý kousek od dobití dalšího města, které si hodlají plně podrobit. Obavy z násilí jsou naší zemi stále blíž a blíž. Vlastně už jsou přímo zde, když vzpomeneme 8 zastřelených lidí, kteří si zašli do své oblíbené hospůdky na guláš se šesti a domů se vrátili v rakvích.
Kde vzít trochu toho optimismu a směle vyjít jaru vstříc? Otázka, na kterou se mi nějak ne a ne dostat odpověď. Pojďme si ten optimismus a jarní náladu vytvořit sami. On to ve finále za nás nikdo jiný neudělá. Zapomeňme na okamžik na svět kolem nás a soustřeďme se sami na sebe. Psychologové to rádi opakují stále dokola. Čas, který věnujete sami sobě je nenahraditelný.
Já osobně si březen hodlám užít. Synovi začínají jarní prázdniny, tak společně vyrazíme do hor a budu jen doufat, že syn nebude protestovat při vstupu na lanovku, ze které má obavy, že se zastaví. Budu doufat, že mu nikdo nezkříží cestu, kterou jako autista má rád rovnou a přímou. Budu doufat, že má malá dcera se na týdenním únorovém lyžování se školkou nenaučila lyžovat lépe než já a zbytky mého sebevědomí mi ještě chvíli ponechá. Budu doufat, že si můj muž opět neudělá něco s kolenem jako v Liberci, kdy sjel sjezdovku pouze jednou. Budu doufat, že se všichni ve zdraví vrátíme, abychom mohli oslavit březnové půlkulatiny (5) naší malé holčičky, jíž jediným přáním jsou střevíčky královny Elsy. Ano, je to už v pěti letech vášnivá sběratelka bot. Budu doufat, že březen přinese konečně vůni jara, která mi sice způsobuje alergii, ale přesto ji naprosto oddaně zbožňuji.
Jaro je doba, kdy možná bilancujeme častěji než na konci roku. Uvědomujeme si, že čas plavek se neúprosně blíží a doba detoxu a diet je tady. Nestačí jen detox organizmu. Co takhle váš šatník, nepotřebuje po sezoně provětrat? Jak se říká, pokud si něco neoblékneme více jak rok, už to většinou na nás nikdo neuvidí. Těchto věcí se prostě zbavte, aby byl prostor pro něco nového. Jděte nakupovat a udělejte si dobrou náladu. Vyčistěte si svou hlavu, ať je v ní místo pro nové vzpomínky. Vyříkejte si to se svou duší, ať má čistý štít, jen pozor, nedělejte to na úkor druhých, kterým tu jejich duši o něco více zatmavíte.
Zkrátka a dobře, zahoďte všechny zimní chmury a otevřete okno. Radujte se, přichází nádherné období. Milujte se a to nejen vzájemně. Změňte účes, zkraťte sukně, odložte kozačky, najděte nový odstín rtěnky i vůni parfému. Bude jaro, užijte si ho plnými doušky, vždyť to má být nejkrásnější období roku. Tak to dokažme!
Foto: Profimedia.cz; Kamila Písaříková; Pinterest.com
