Nicméně dnes musím udělat výjimku. Asi málokdo z vás přeslechl včerejší výroky prezidenta České republiky. Kritika na jeho osobu silně stoupá a on jí jde úspěšně naproti. Řada voličů lituje svého rozhodnutí, které nyní už nelze vzít zpět, nicméně stále má i řadu příznivců, kteří ho brání hlava nehlava. Ani dnešní výrok o odděleném vzdělávání handicapovaných dětí se neobešel bez ostré kritiky a zároveň podpory. Je smutné, jaké zprávy nám v poslední době zpravodajská média přinášejí. Nový rok zkrátka nezačal příliš šťastně a to jak pro zdravé, tak handicapované lidi.
Zpět k panu prezidentovi. Já jsem se díky své práci v minulosti osobně setkala jak s prezidentem Václavem Havlem, tak s tehdy předsedou vlády Milošem Zemanem. Už tenkrát mi bylo jasné, jak diametrální rozdíl mezi těmito dvěma muži panuje. Pan Václav Havel mi za mou práci vždy mile poděkoval, zatímco Miloš Zeman se ke mně (řadové občance, pracující ženě, za které on přeci v naší zemi bojuje) choval s arogancí sobě vlastní. Když jsem jeho chování odmítla, bylo mi řečeno, že takto kariéru v politice neudělám. V tom se nynější prezident Zeman nemýlil. Neudělala.
Po téměř šestnácti letech mě opět Miloš Zeman zvedl ze židle. Jeho výroky se mě osobně dotýkají a jak jinak, opět s nimi nesouhlasím. Můj syn trpí formou autismu. Je složitý, ale mimořádně nadaný a inteligentní. Už mnohokrát jsem o něm psala. Je to dítě, které mě naplňuje láskou, inspiruje k práci, žene dál a dělá silnější a odolnější vůči překážkám, které nám život neustále nastavuje. Od jeho narození bojuji s problémem integrace, přijetí, sloučení, tolerance, pochopení. Nikdy jsem se nesmířila s tím, že můj syn není jako ti ostatní. S tím se smířit nedá, to mi věřte. A ten kdo tvrdí, že to jde, lže. Bylo složité a těžké srovnat se s novým chodem života a jeho pravidly, které nelze ignorovat. Mnohokrát za posledních deset let jsem přemýšlela, zda to, jak se synem pracuji, kam ho směřuji, je správné. Je takto šťastný?
Otázka “nebyl by šťastnější mezi svými ve speciální školce” se mi hnala do hlavy minimálně jednou týdně. Ale v jedné moudré knize jsem si přečetla, že dítě se nejlépe naučí plavat, když ho hodíme do vody. Pokud se začne topit, hodíme mu záchranný kruh a pokud začne plavat, necháme ho být. A tak jsem se rozhodla pro tuto metodu a průběžně ho házím do vody, která na počátku jeho života byla mělká a klidná. S přibývajícím věkem se z mělčiny stávají hluboké rybníky a voda se čeří čím dál rychleji. Tím plaveckým tréninkem mám na mysli onu integraci, kterou včera prezident Zeman odsoudil. Ve vodě však často narazíme na vodní víry, které nás stahují ke dnu. Tyto víry představují ve společnosti lidé typu Miloše Zemana.
Můj syn chodí do běžné základní školy a to s osobním asistentem. Má téměř samé jedničky, do školy se těší a prázdniny mu vždy přijdou příliš dlouhé. Nicméně integrace není jednoduchá. Každé handicapované dítě má svou individualitu a nelze je házet do jednoho pytle nebo dle úřednického jazyka do jedné tabulky. Integrace není snadná bez podpory rodičů a to nejen těch zdravých dětí, ale i těch handicapovaných. Bohužel významnou a zcela zásadní roli hrají peníze. Kvalitní pedagogy a asistenty musíte finančně motivovat. Jejich dobré srdce jim daně bohužel nezaplatí.
Co je, ale na onom výroku pro mě zcela zásadní, je otázka onoho štěstí. Můj syn je šťastný ve společnosti, která ho neodsuzuje, která mu nabídne pomocnou ruku. Můj syn je šťastný v kruhu přirozeně inteligentních a tolerantních lidí a je mu vcelku jedno, jestli právě sedí na invalidním vozíku, řídí autobus nebo okopávají růže na zahrádce. A stejně to mám i já. V tuto chvíli nejsem šťastná, že žiju v zemi, které vládne arogantní netolerantní člověk, který prý jen dává najevo své názory. Komunisté dělali to samé. I oni měli na demokracii svůj vlastní názor a stejně jako se nelíbil vám, pane prezidente, ani já ten váš nemohu tolerovat a hodlám se mu postavit. Jaký kolektiv či ústav mi doporučíte, pane prezidente, abych byla šťastná? Ve společnosti, kterou reprezentujete vy, se dobře a šťastně rozhodně necítím a to jsem podle lékařských zpráv zdravá.
Foto: Profimedia.cz