Sedm desetiletí od zahájení přípravných prací na jednu z nejslavnějších staveb New Yorku připomíná také příběh českého inženýra Jaroslava Josefa Polívky. Spolupracoval s architektem Frankem Lloydem Wrightem na konstrukčním řešení Guggenheimova muzea, jehož odvážná spirála dodnes patří k symbolům moderní architektury. Jeho život a dílo nyní přibližuje nová kniha historika Ladislava Jacksona.
Stavba, která změnila pohled na muzeum
Na Páté avenue v New Yorku stojí budova, kterou poznáte i bez nápisu nad vchodem. Solomon R. Guggenheim Museum se od tradičních muzejních staveb odlišuje zaoblenou hmotou a spirálovou rampou, která návštěvníky provází výstavními prostory. Architekt Frank Lloyd Wright chtěl vytvořit místo, kde nebude samotná budova pouhou schránkou na umění, ale jeho nedílnou součástí.
Historie projektu sahá do roku 1943, kdy Wright získal zakázku na návrh nového muzea pro sbírku Solomona R. Guggenheima. Výkopové práce začaly v roce 1956, vlastní výstavba následovala o dva roky později. Muzeum otevřelo veřejnosti 21. října 1959, několik měsíců po Wrightově smrti.
Budova se stala jedním z nejvýraznějších příkladů architektury, v níž se prostorové řešení, konstrukce a umělecká koncepce vzájemně doplňují.
Český inženýr za slavnou spirálou
Na realizaci se podílel také Jaroslav Josef Polívka (1886–1960), český stavební inženýr, který se po emigraci do Spojených států uplatnil v mezinárodním prostředí. S Wrightem spolupracoval od roku 1946 na několika projektech. Guggenheimovo muzeum patřilo k těm, které se skutečně podařilo uskutečnit.
Polívkovou specializací byla mechanika konstrukcí a analýza namáhání stavebních prvků. Při řešení náročných konstrukčních problémů využíval mimo jiné fotoelasticitu – experimentální metodu, která umožňuje sledovat rozložení napětí v materiálu pomocí optických jevů.
Právě tato oblast odbornosti byla důležitá při hledání technického řešení odvážné spirálové rampy muzea. Výsledkem je prostor, který působí lehce a plynule, přestože jde o konstrukčně náročnou železobetonovou stavbu.
Polívkův přínos připomíná, že za architektonickými ikonami nestojí pouze výrazná autorská vize. Stejně důležitá je spolupráce s odborníky, kteří dokážou proměnit neobvyklou představu v realizovatelnou stavbu.
Filozof struktur: příběh, který přesahuje New York
Polívkův život nyní přibližuje kniha Filozof struktur: Architekt a inženýr Jaroslav Josef Polívka (1886–1960) od historika architektury Ladislava Jacksona. Publikace vyšla v roce 2026 v nakladatelství Pravý úhel a věnuje se nejen Polívkově spolupráci s Wrightem, ale také jeho působení v Československu, emigraci a experimentálnímu přístupu ke konstrukcím.
Polívka nebyl pouze technickým spolupracovníkem slavného architekta. Jeho profesní dráha propojovala inženýrství, architekturu a výzkum. Vedle realizovaných staveb se podílel také na vizionářských návrzích, které zůstaly na papíře.
Jeho příběh tak otevírá širší otázku: kolik dalších osobností stojí v pozadí staveb, které obdivujeme, aniž bychom znali jejich jména?
Guggenheimovo muzeum zůstává i po sedmi desetiletích od zahájení přípravných prací dokladem toho, že architektonická odvaha a technická invencе mohou společně vytvořit dílo, které překračuje hranice své doby.
Zdroje:
Guggenheim Museum – oficiální historie – historie muzea a datum otevření.
Guggenheim Museum – archivní přehled – chronologie projektu a výstavby.
VUT v Brně – Jaroslav Polívka a spolupráce s Wrightem – odborný kontext jeho konstrukční práce.
Archiweb.cz – Jaroslav J. Polívka – životopis a profesní dráha.
Seznam Zprávy – Guggenheimovo muzeum a Jaroslav Polívka – rozhovor s Ladislavem Jacksonem a citace historika.
VUT v Brně – odborná publikace Filozof struktur – bibliografické údaje a odborné zaměření knihy.
