Petro, jaká bude tvoje kolekce na jaro/léto 2016?
Jarní kolekce by měla mít na přehlídce 12 outfitů a oproti té zimní, kde jsem díky tomu mému úrazu, tak trochu dospěla, by se měla zase vrátit do pohádkového světa, k takovému mému naivnímu dětskému přístupu. A i když vychází z černo-bílé kombinace, měla by být paradoxně více barevná.
Proč jsi se vrátila zpět a nešla po stopách té zimní kolekce a dospělosti?
Přišla jsem na to, že když zažiješ něco, co tě najednou přinutí dospět, začneš víc vnímat kontrast a pohodu doby, kdy se na věci díváš dětskýma očima. A proto jsem se do toho dětského světa chtěla zase vrátit. Asi se mi prostě nechce vyrůstat.
Co ti bylo inspirací?
Dětské omalovánky. Mám teď velkou potřebu používat barvy, i když z nich mám veliký respekt. Nejsem z těch návrhářů, kteří se nebojí doslova rozprsknout výraznou barvu a udělat třeba celé červené šaty. A právě proto jsem se inspirovala dětskými omalovánkami, které vycházejí z černo-bílé kombinace a postupně se vybarvují, tak jak to člověk cítí. Mohu si tak hrát s malými barevnými fragmenty.
Jaké jsou tvoje oblíbené barvy?
Paradoxně to hrozně dlouho nebyla černá, tu jsem se naučila používat až teď, protože mě samotné začala být příjemná. Odmalička mám asi nejraději modrou ve všech jejích odstínech, je ale důležité, jak je použitá, jak se k ní přistupuje a s čím je v kombinaci.
Které materiály v jarní kolekci používáš?
Mám ráda kontrasty a to si držím i při výběru materiálů. Proto používám jak tuhé materiály, tak i jemné popelíny a průsvitné nebo šustivé materiály.
Když mluvíme o těch materiálech, co je při tvé tvorbě první, návrh nebo materiál?
To je docela častá otázka a já stále neumím rozklíčovat, která cesta je správnější. Asi je to u každého procesu jiné. Je komplikované, když si něco vymyslíš a pak jsi limitována nedostupností materiálu. Svoboda, kterou si tak člověk v navrhování může dovolit je pak vlastně omezující. Ale tím, že je u mě navrhování spjato s pohádkami a nejprve vzniká příběh, ilustrace a pak teprve se dostávám k samotné módní kresbě a technologickému postupu, je tohle asi moje cesta.
Tvoje modely nejsou jen krásné, ale mají vždy i nějakou přidanou funkční hodnotu. Pracuješ na střizích sama nebo máš někoho k ruce?
Ne ne, dělám si je sama. Nedokázala bych ty svoje opičárny někomu úplně přetlumočit, zabralo by to čas a ani by to třeba nedopadlo dobře. Stejně tak co stíhám, to si šiji sama, už druhý měsíc jsem zavřená v dílně, protože mi to samozřejmě nejde tak rychle jako švadleně, ale přeci jen nemám tolik lidí na výpomoc.
Říkala jsi, že kolekce bude mít 12 looků, to ale není všechno…
Na MBPFW to bude 12 looků, ale pro Pařížský Fashion Week to budu muset ještě rozvinout a víc myslet na byznysovou část celé té věci.
Když mluvíme o tom, že prezentuješ své věci na Pařížském Fashion Weeku, jak vnímáš v jeho kontrastu ten Český?
Musím říci, že mě stále překvapuje, jak skvěle to tu dávají dohromady i když lidé často ani neocení jejich úsilí. Ať je za tím jakýkoli záměr, peníze nebo čistá touha po módním obrození, daří se jim to a je to skvělé.
Zdroj foto: Archiv Petry Ptáčkové, www.petraptackova.com
