Za prvé. Musíte být milovníci filmů nebo seriálů, které vám chtě nechtě do smýšlení o tomhle velkém městě vtisknou přenádhernou představu. Ale hlavně, dají vám pocit, že je to možné. Že i vy můžete být součástí toho všeho, co se zdá být tak fantastické, úžasné a ohromující. Že je možné sbalit si saky paky a vyrazit směrem k novým zítřkům.
Nevím, jestli to byla Audrey Hepburn ve filmu Snídaně u Tiffanyho, jestli to byla Meryl Streep ve Vzpomínkách na Afriku, nebo jestli to byla opravdu Carrie a můj jedinečný seriál Sex ve městě… Vím jen, že pocity, které mi dokázaly filmy navodit, ta síla a odvaha, která po shlédnutí čehokoli přicházela, mě dokázaly přesvědčit, že můj odlet za velkou louži je tím jediným možným způsobem, jak si splnit životní sen – žít v New Yorku.
A tak se stalo, že obyčejná holka, s 15 kily nadváhy (no, je jich víc, ale není třeba odhalovat se úplně, že? ) si po oslavě svých třicátých narozenin sbalí svých pět švestek (v domnění, že si balí jen ty nejvytříbenější švestky, protože mimo jiné, ona dívka je mimochodem i milovnicí módy) a napříč všem pochybám a nedůvěře svého nejbližšího okolí se vydá stát se slavnou a bohatou… Protože jak jinak taky, přece sem nepoletím jen tak zbůhdarma, nemyslíte?
Takže, pokud jste na vážkách, balancujete, sbíráte odvahu, nebo snad jen rádi čtete jednoduché psaní prostých dnů obyčejných bláznů, snílků, romantiků, prostě bloggerů, tak se mnou procházejte Streets a Avenues, choďte se mnou do kaváren, čichejte k věcem a ochutnávejte to co já. Nahlédněte se mnou do míst, kde se točil ten nebo onen film či seriál, a foťte si se mnou obydlí známých hvězd, jako je například Woody Allen, Madonna a další osobnosti velkého světa.
Budu ráda, když vás mé řádky psané v provizorních koutech New Yorku pobaví, v pohodlí vašich domácích křesel, sedaček nebo pohovek.
Tedy: Let´s go!
Vaše Liz
