Dny trávím tak, jako bych byla na dovolené. Den co den vyrážím na procházky městem a snažím se ze všech sil projít ho pěšky. Mé chození má hned několik důvodů. Za prvé chci z NY poznat co nejvíce, očuchat si místní prostředí, i když to v sobě nese přičuchávání ke kanálům, metru, homelessům, všudypřítomným stánkům s jídlem apod.. Mezi námi, když se na NY nebudu dívat z pohledu turisty, který je tímto městem fascinován a miluje ho, tak s rukou na srdci budu muset říct, že New York smrdí. Dalším důvodem proč brouzdám pěšky je, že se snažím číst a následně překládat všechny nápisy co vidím, včetně čísel, abych se co možná nejdřív naučila tu zatracenou angličtinu, která mi už 30 let komplikuje život. Tak například včera. Jdu si takhle po 14th St. do West Village a vidím obchod s takovejma těma cetkama. Náušnice, náramky a tak. Obchod má nad dveřmi visačku s nápisem Jewellery & Treasure (šperky a poklady). No a já čtu: “Džlrery and Trázrs (Trousers)”…Trázrs…Trázrs ??? Šperky a kalhoty???? říkám si sama pro sebe, to je divný…Až doma jsem nakoukla do slovníku a musela jsem se smát a tlouct se do hlavy.
Mimochodem, kdyby někdo potřeboval objasnit, proč nejsem na žádné fotce celá, tak to mohu jednoduše vysvětlit. Protože chodím pěšky, tak mám na nohou vycházkovou obuv = nepopsatelně hnusnou! Boty od Manolo Blahnika mám samozřejmě v kabelce, takže když už se pak osmělím a požádám někoho, aby mi udělal tu, nebo onde fotku, tak ještě pištím a podotýkám: “no shoes!, no shoes!”. Když mě fotí ňáké mladé cácorky, tak chápavě přikyvují a říkají: “Ooo sure, sure” a usmívají se.
Počasí v NY je příjemné až záviděníhodné, vzhledem k vaší situaci. Teplo, příjemně fouká, nepotíte se a není vám ani zima. Je tu nádherně. Občas ale, zničeho nic sprchne, slejvák jako blázen. No, mám tak alespoň šanci navazovat vztahy pod korunami stromů s muži, kteří se, stejně jako já, před kapkami deště schovávají. Což ostatně také známe ze seriálu, není liž pravda? Bohužel ale, oni tady asi úplně neznají Michala Davida a jeho píseň Každý mi tě lásko závidí..protože mě teda rozhodně nikdo pod deštník neschovává…
Tak, zase příště,
vaše Liz
P.S. Je šťavnaté a první sousta chutnají báječně!
