Ihned po skončení první světové války v roce 1918 nastalo především v ekonomice problematické období. Zájem o módu ale neutuchal a pomalu se pro inspiraci stáčel do oblasti Paříže, Vídně i Londýna, ve kterém v té době šily nejkvalitnější pánské oděvy.
Naše země postrádala tradiční vyšší vrstvu obyvatelstva a prahla po vytvoření moderních Čechoslováků. V módních časopisech byly lidové kroje brzy nahrazeny krásnými společenskými šaty. To vše doplnila snaha, stát se pokrokovými občany, umělci, kteří se pravidelně scházejí po kavárnách, barech i divadlech.
Neustále trvalo pevné propojení módy a filmu, oděv jako symbol vyspělosti a nevtíravé elegance zdůraznil postavu Adiny Mandlové i Lídy Baarové. Ve filmech se také čím dál častěji objevují jednotlivé scénky z módního prostředí – přehlídky, zkoušky v salonech i převlékání manekýnek.
V roce 1927 přijíždí do Prahy proslulý francouzský couturiér Paul Poiret, který zde uspořádal velkolepou módní přehlídku, dokonce jej spolu s jeho modelkami obsadili do právě natáčející se detektivky.
V té době u nás vyniká především salon Arnoštky Roubíčkové, která vsázela na kvalitní materiály a vlastní invence. V Paláci Koruna společně se svými dvěma dcerami vytvářela šaty pytlovitého tvaru, zdobené ornamenty, dokonce se nebála vytvářet lyžařské kombinézy a oblečení vhodné na golf.
Další výraznou postavou byl také Oldřich Rosenbaum, vlastnící salon na Národní třídě v Praze, ke kterému se sjížděli klienti z dalekých zemí, aby nakoupili nádherné večerní šaty, klobouky, kožešiny i kosmetiku a parfémy. Širokou klientelu mu zajistili především talentovaní zaměstnanci pracující s kvalitními látkami a střihem.
Ambiciózní švadlena z docela obyčejné rodiny, Hana Podolská, patřila k dalším návrhářkám, které se v té době inspirovaly u Francouzky Madeleine Vionnet. Její šaty zdobené převázáním, šikmým střihem, zipy či holými zády, patřily k tomu nejcennějšímu, co si mohl v té době zákazník v tehdejším Československu pořídit.
Foto: Pinterest.com
