Jaký je největší rozdíl mezi českými a evropskými městy? Většina architektů a urbanistů vám pravděpodobně řekne, že na rozdíl od Evropanů se Češi stále učí ve veřejném prostoru žít. Jeho využívání nám stále není vlastní. Náměstí, parky i ulice v minulém režimu představovaly problém a bylo na nich zakázáno jakékoliv shromažďování či pořádání akcí. Dnes je tomu naštěstí jinak, ale introvertní způsob života Čechů “mimo město” přetrvává. Město vnímáme většinou jen jako tranzitní osu na cestě z práce a domů. Většina náměstí má stále formu parkovišť a dominantní úlohu hraje automobilová doprava, kde má na rozdíl od světových metropolí, jimiž se obdivujeme, zelenou. Kodaň, Berlín, ale i Paříž, tato všechna města omezila automobilovou dopravu v centru a umožnila obyvatelům skutečně žít město.

Po vzoru těchto metropolí v České republice v roce 2005 vznikly sousedské slavnosti pojmenované Zažít město jinak. Akce čerpá z principu společného sdílení veřejného prostoru, vzájemné výpomoci i dobrovolnického nasazení lokálních pořadatelů a mnoha dalších subjektů. Na slavnostech jsou středem zájmu místní obyvatelé, kteří mohou zrealizovat své nápady, založit dílny, pořádat hry či podpořit místní podniky a organizace. Benefitem události je zejména důkladné seznámení s místem a sousedy, mezi nimiž každý den žijete, a potkáváte se s nimi na ulici. Můžete si s nimi vyměnit zážitky, zkušenosti či dovednosti. Dovoleno je téměř cokoliv! Setkat se můžete s kulinářskými stánky, zábavnými dílnami, lokálními produkty, živou hudbou, či uličním divadlem. Všechny tato aktivity do ulic bezesporu patří a z obyčejného víkendu utvoří nevšední zážitek.

Zažít město jinak se letos uskuteční ve 22 českých městech. V Praze akci tradičně hostí například Nusle či Praha 10. Vyrazit můžete i na Malostranské náměstí, pro které jsou poslední dva roky obzvlášť významné – za velké pozornosti obyvatel i médií bylo totiž “vyčištěno” od zaparkovaných aut. Místo parkoviště zde tak konečně vznikl prostor pro setkávání, který celoročně umocňují různorodé umělecké instalace (jako například úžasný ledový sloup, jehož rozmrzávání bylo možné během nástupu jara sledovat) či židličky, které vybízejí k posazení a k tomu, abyste si užívali krásného okolí Malé Strany. Na Praze 1 se k události připojilo například Muzeum Kampa, Werichova Vila, Muzeum Karla Zemana, dánské velvyslanectví, Galerie Rudolfinum, Městská knihovna, Galerie hlavního města či několik vysokých škol.

Velký dík však patří především drobným organizátorům v různých koutech České republiky, kteří se snaží komunitní život rozpumpovat i mimo Prahu, což může být obzvlášť složité. Zažít město jinak se tak díky velkému nasazení řady dobrovolníků uskuteční například v Plzni, Opavě, Ostravě, ale i Mnichově Hradišti, Bílovicích nad Svitavou či ve Volyni. Slavnosti se každoročně konají vždy třetí víkend v září. Letos připadají na sobotu 16. září.

Tak co, vyrazíte společně s námi do českých ulic?