Dokážete říct, jaký rok byl z těch sedmi nejhorší?

Petra Balvínová: Nejhorší byl rozhodně ten první. Sice jsem studovala střední oděvní školu, ale návrhářství jsem se po jejím absolvování nevěnovala. Deset let jsem dělala styling a vše, co s ním souvisí. Když mi umíral tatínek, který mě k návrhářství od mala vedl, slíbila jsem mu, že se k profesi vrátím. Za půl roku, tedy na jeho nedožité šedesáté narozeniny, což bylo 29. března, jsem na jeho počest otevřela vlastní značku. Jenže jsem módní prostředí znala pouze z dob studia, a to teoreticky. Byla jsem naivní. Myslela jsem si, že ihned vytvořím úspěšnou kolekci, že tak, jak mi šel styling, mi půjde i navrhování. Nešlo. Po roce jsem TIQE musela zavřít.

Ale opět jste ji obnovila…

Petra Balvínová: Sklopila jsem oči, řekla jsem si, že je mi sice dvacet sedm let a mám tříleté dítě, ale chci s ní pokračovat dál. Začala jsem úplně od nuly, byla jsem na úrovni absolventa školy. Změnila jsem styl tvorby a oslovila Radku a Terezu z obchodů Kebab a PourPour, zda bych k nim nemohla dát své základní věci, obyčejná trička, tepláky… Byly to jednoduché kousky za malé peníze, díky nimž se mi ale podařilo značku uvést do provozu.

Kdy přišel v jejím životě první velký zlom?

Petra Balvínová: Ten nastal, když jsem se poprvé objevila v časopisu Elle. Stylista Jano Kimák mi dal prostor na stránce zasvěcené mladým návrhářům. Tím pádem se o mně dozvěděly další zákaznice, které začaly chodit přímo za mnou do ateliéru. Vydělávala jsem, a tím pádem mohla dělat složitější oděvy. Po dvou letech začalo studio vynášet víc, než prodej skrz Kebab a PourPour, takže jsem ateliér doplnila butikem. Do čtrnácti dnů byl vyprodaný.

Začala jste na tričkách a pak jste dělala složitější oděvy… Vaše tvorba se vyvíjela takto postupně?

Petra Balvínová: Ano a trvalo to dlouho. Jsou tomu asi dva roky, kdy jsem udělala první kolekci, která naplnila mé počáteční představy. Tenkrát byly samozřejmě nereálné – když TIQE nikdo neznal, neměla jsem šanci prodat modely se současnou estetikou.

S druhým startem TIQE jste přestala pracovat jako stylistka? Byla jste už návrhářka na plný úvazek?

Petra Balvínová: Nebylo to okamžitě, ale postupně ano. Tehdy jsem dělala supervize, o které mě někdo poprosí i dnes, ale kývnu jen málokdy a většinou už jen velkým firmám. Pro mě bylo nejdůležitější, když TIQE začala živit sama sebe.

Kdo vám během začátků nejvíce pomohl?

Petra Balvínová: Těch osob bylo opravdu hodně. Ze začátku to byl fotograf Ondřej Košík, který mi dodnes fotí kolekce a jehož práci velmi obdivuji. Dále pak David Hanousek, který mi navrhl logo i grafiku celé TIQE. Vizážisté Pavel Bauer, Petra Stránělová, Margita Skřenková a módní redaktorky, které si ke mně chodily půjčovat oblečení do časopisů i přesto, že jsem měla nálepku stylistky, která si začala hrát na návrhářku. Ale za ta léta těch lidí okolo TIQE bylo více – fotografové Marek Musil a Petr Weigl, kadeřník Robert Starý… Bez důvěry těchto lidí bych ji nedokázala sloupnout, pomáhali mi zcela nezištně a za to jim dodnes vděčím.

Necítila jste tedy nutkání utéct do zahraničí?

Petra Balvínová: Měla jsem tříleté dítě, takže takové ambice jsem neměla. Nicméně nabídky stále každý rok dostávám. Až bude dcera Anička starší, možná na nějakou kývnu.

Kdy se k vám začaly klientky vracet a staly se z nich stálé?

Petra Balvínová: Může to být tak pět, šest let zpět, takže v podstatě na začátku. Když přijde do TIQE žena z ulice, zeptám se jí, jak se jmenuje, co dělá, chci o ní vědět vše. Snažím se ji poznat, protože věřím v pravdivost rčení, že vrána k vráně sedá. Důležité je pro mě i to, že naše vztahy postupně vyvíjí v přátelství.

Vaše značka je pro ženy, které sází na kvalitu, ženskost a originalitu. Dokážete definovat i ženu, pro kterou TIQE určena není?

Petra Balvínová: Rozhodně. Má klientka není žena, která ze sebe chce dělat odměřeného androida bez známek života, oblečeného v postavu deformujícím pytli postrádajícím ženskost. Ale dam, které se chtějí převlékat za asexuální bytosti, je velmi málo, takže se dá říci, že navrhuji téměř pro všechny.

Před startem TIQE jste pracovala i na jednom televizním pořadu měnícím lidem image. Pomáháte tak i svým zákaznicím?

Petra Balvínová: Pro upřesnění – nad tím pořadem jsem měla kompletní dohled, vedla jsem ho ze zákulisí. Ale přitom jsem dělala i styling a imagemakera pro lidi na významných postech, tudíž mám zkušenost s motivováním klientů ke změně oblékání – vše začíná i končí v hlavě.

Dodnes jsem svým zákaznicím skrz značku takto nápomocná. Je pro mě důležité, aby se cítily skvěle, aby jim námi vybrané šaty někdo pochválil, aby jim mé oblečení zvedlo sebevědomí. TIQE má navíc i zvláštní formát poradenství v tom, že nechceme „nedostatky“ zakrývat, cílíme na jejich odstranění. Spojuji ženy s dietoložkami a výsledky jsou úžasné, mé klientky si spolupráci při zlepšování postavy a změně jídelníčku velmi chválí.

Upravujete často modely na přání, nebo o hotových kouscích nesmlouváte?

Petra Balvínová: Model šijeme přímo na míru už ve chvíli, kdy si ho zákaznice objedná, dílčí změny jsou taktéž možné. Nejpodstatnější totiž je, aby oděv zkorigoval postavu a potlačil disproporce. S každou zákaznicí se snažím mluvit osobně, je objednaná na určitou hodinu a při následném zkoušení vedeme dialog, díky kterému vybereme nejvhodnější kousky. Nelimitované úpravy jsou potom možné u modelů, které v kolekci vůbec nejsou a šijeme je tedy pouze na základě přání zákaznice. 

Jak tedy obecně začínáte proces tvorby kolekce? Předpokládám, že nějaké téma máte…

Petra Balvínová: To je velmi složité. Ve zkratce: Skicuji třeba několikrát, protože pokaždé se mi zalíbí nějaký prvek, nějaký materiál, a postupně se dostávám k ideálnímu výsledku. První skici bývají až nenositelné, vše se zase mění s tím, když model začnu šít. A během toho zohledňuji své klientky, ukazuji jim návrhy, zajímají mě jejich reakce. Postupně se dostanu k tomu, že vytvořím polovinu finální kolekce. Druhá vzniká až vzápětí, když zjišťuji, co chybí… Tak do sebe vše zapadne.

V České republice zatím návrháři produkují dvě řady, jaro/léto a podzim/zima, a to sice vždy těsně před sezónou. Nově vzniklé akce se snaží se přizpůsobit tomu, jak to funguje v zahraničí, tedy prezentovat kolekce s půlročním předstihem. Myslíte si, že to má cenu?

Petra Balvínová: Vzhledem k tomu, že u nás chybí mezičlánek v podobě nákupčích, tak to cenu nemá téměř vůbec. Nejsme nadnárodní značky, jsme živnostníci a prodáváme konkrétním ženám. Jediné, komu bychom se měli přizpůsobit, jsou časopisy, které se připravují dva měsíce dopředu. To znamená, že pokud předstih, tak přibližně tříměsíční. Já osobně mám podzimní kolekci hotovou začátkem června.

Přesto jste se na podzim účastnila Prague Fashion Weekendu, který chce nastavit předstihy výraznější…

Petra Balvínová: Pozvánku na Prague Fashion Weekend od Janiny Šlemínové a Olo Křížové jsem přijala proto, že mi jejich nabídka přišla seriózní a zajímavá.  Jako host jsem se pak zúčastnila i bratislavské verze a byla jsem ohromena všudepřítomnou profesionalitou. Obě zmíněné dámy i jejich týmy u mě mají neskonalý obdiv a moc si jich za to, co dokázaly, vážím.

Přivedla k vám účast na těchto akcích i nové klientky?

Petra Balvínová: Já ani přímo netuším, odkud za mnou zákaznice jdou, takže to nevnímám tak, že bych je chtěla jejich prostřednictvím „lovit“. Nejdůležitější je pro mě spokojenost těch současných, kterým jsem přehlídkou na Prague Fashion Weekendu mohla poděkovat za jejich věrnost a přátelství.

V každém případě za mnou nějaké přivedl, například Daru Rollins, která mi i osobně poblahopřála v zákulisí, a řadu dalších. Hlavně jsem díky Prague Fashion Weekendu začala vnímat tvorbu kolekce i z hlediska toho, že bude nějak prezentovaná s hudbou a choreografií, díky nimž může nakonec vyznít úplně jinak. Letos chci dát přehlídce samotné ještě větší smysl a možná být na mole o něco odvážnější. Děkuji proto celému týmu za úžasnou možnost.

Když jste prorazila, žádné přehlídkové maratony ještě nebyly. Co podle vás znamenají pro dnešní začínající návrháře?

Petra Balvínová: Určitě mají cenu, ale bylo by dobré, kdyby byl pouze jeden. Všechny týmy za nimi stojící by se měly spojit a vytvořit jednu kvalitní platformu se stejnými podmínkami pro všechny návrháře. Dokonce věřím, že se propojení časem povede. Jsme totiž malý stát s malým oděvním průmyslem a tyto tři „fashion weeky“ branži rozdělují na klany, což je škoda.

Jak vy, jakožto zavedená návrhářka, vnímáte právě ony mladé tváře?

Petra Balvínová: Jsou mezi nimi velké talenty a líbí se mi jejich zatím oděvním byznysem nepoznamenaný pohled. Ale vidím, že mezi nimi ještě existuje rivalita, která není zapotřebí. Musíme je přijímat mezi sebe a dát jim možnost se zařadit do systému. Trh se vyprofiluje sám a časem se ukáže, pro koho je móda koníčkem a pro koho živností.

Můžete tedy vzhledem ke své zkušenosti shrnout, co by měl mladý návrhář udělat, aby ho trh nevyplivl?

Petra Balvínová: Myslím si, že by si měl uvědomit, že móda není hra. Je to řemeslo. Musí znát cenu, za kterou je schopen své začátečnické oděvy prodat. Je zcestné tvořit modely za desetitisíce hodné člověka, který je v oboru patnáct let. Většinou pak ambice překonávají realitu a mladý návrhář skutečnost špatně nese. V mých očích jsou při tvorbě prvních prodejních kolekcí nejdůležitější soudnost a skromnost.

Sledujete zahraniční módu?

Petra Balvínová: Nesleduji. Spíš se s ní snažím sžít. Mé zákaznice nosí i velké značky a TIQE jim nabízí jejich alternativu i doplnění. K tomu jsou nezbytné kvalitní materiály a propracované střihy.

Všimla jsem si, že jste v jednu chvíli dělala i šperky. Neplánujete v tom pokračovat?

Petra Balvínová: Chtěla bych, měla jsem na ně i odezvy od zákaznic, ale z časových důvodů toho nejsem schopná. Kolekce šperků vznikla před jednou prezentací na Designbloku. Byla to shoda náhod – objevila jsem české sklářky, které ručně vyrábí krásné zdobené kuličky. Jsem nadšenec do ruční práce, přišly mi úžasné. Tak jsem šperky vytvořila a představila právě v rámci Designbloku.

Nakupujete v Čechách také materiály?

Petra Balvínová: Nakupovala bych, kdyby dosahovaly stejné kvality jako zahraniční. Bohužel je v České republice problém ze strany výroby a není způsobený tím, že bychom pro ni neměli potenciál. Po revoluci textilní průmysl neunesl tlak zahraniční konkurence a postupně zanikl, což je velká škoda. 

Ale v Čechách šijete…

Petra Balvínová: Šiji u sebe v ateliéru a mám i dílny, které pro mě tvoří na zakázku, i jednotlivé švadleny, které pracují doma.

Vrátíme se k tomu, že slavíte sedmileté výročí. Vytvořila jste během té doby nějakou kolekci, na kterou byste raději úplně zapomněla?

Petra Balvínová: Určitě ty první dvě, tři, za které se s časovým odstupem trochu stydím, ovšem i ty ke mně i k TIQE patří. Hlavním problém byl v nevyváženosti kolekce, v nestanoveném rukopisu, v nedokonalých střizích a nekvalitním zpracování.

Od začátku TIQE přežívají takzvané Basic kousky. Jsou to stále ty samé, nebo je obměňujete?

Petra Balvínová: Jejich řady se rozšiřují. Zařadím do nich vše, co je stále vyhledávané – na jaře, v zimě, dva roky, čtyři roky… Jsou potom vždy v obchodě a došíváme je na objednávku. Nikdy nejsou ve slevě, není to sezónní záležitost, a tak si drží i svou hodnotu.

Když hovoříte o své práci, vždy říkáte, že tvoříte tak, abyste mohla výsledek sama nosit. Skutečně se oblékáte do vlastních kousků?

Petra Balvínová: Nosím do práce téměř jedině své oblečení, a to zejména šaty a sukně, ale faktem zůstává, že někdy mám chuť na něco jiného. Hodně mě ovlivňuje počasí – když je ošklivo, nemám náladu a vezmu si kalhoty. Počasí, které u nás nyní vládne, mě nutí si obléct džíny i vše ostatní z konfekce. Oblečením vyjadřuji svoji náladu, takže se velmi těším, až přijde konečně jaro a začnu nosit nové jarní modely TIQE.

Co děláte, když nepracujete? Máte vůbec nějaký volný čas?

Pracuji šestnáct hodin denně a osm hodin spím. Ale snažím se si najít i volné chvíle. Když zrovna není zima, jezdím hodně na kole, nabíjí mě to energií. Přes týden se snažím číst, moc mi to sice nejde, ale o víkendu to doženu tak, abych za oněch sedm dní přečetla tak jednu knihu. Odpočívat prostě neumím, ale myslím, že k tomu časem dojdu – rozhodně bych rovnováhu mezi prací a relaxem najít chtěla.

A vaše desetiletá dcera? Kdy máte čas na ni?

Petra Balvínová: Když zrovna nepracuji a Anička není s manželem, tak o víkendu. Mám naprosto úžasnou dceru, se kterou se máme hrozně rády. Je to kopie mě, když jsem byla malá, a já jsem prožila skvělé dětství venku v přírodě. Proto se snažím brát Aničku na výpravy, do lesů, do bažin, k řece. Jsem její desetiletá parťačka a brodíme se houštím… Také vyjíždíme na kolech nebo jdeme jen tak do kavárny na čokoládu…

Kdy se máme těšit na kolekci podzim/zima 2013?

Petra Balvínová: Chtěla bych ji mít hotovou v červnu, ale veřejně jí asi neodtajním. Celá bude k vidění až na Mercedes-Benz Prague Fashion Weekendu 2013.

A nějaké další plány, o kterých můžete mluvit?

Petra Balvínová: Vzhledem k tomu, že jsem vlastenec a vnímám stálý problém nemožnosti najít schopné švadleny, založila jsem projekt Za nimi si stojíme… S Mikulášem Křenem a Martinem Tisem na něm pracujeme už rok. Společně s dalšími designéry, jako jsou Jan Čapek, Maxim Velčovský, Rony Plesl, Jerry Koza, či Jitka Skuhravá, jsme nafotili série s našimi nepostradatelnými řemeslníky.

Smyslem tohoto projektu by mělo být zatraktivnit řemeslné obory spojené s designem, jako jsou krejčová, kovář, zámečník, klempíř a mnoho dalších, pro budoucí generace nezbytných povolání. Chceme mladé lidi motivovat, aby se pro obor nejen rozhodli, ale také v něm zůstali…

–

Ještě jednou přejeme značce TIQE Petry Balvínové vše nejlepší k sedmým narozeninám!


Fot: Soukromý archiv