Lindo, nyní fotíte v České republice. Prozradíte nám pro koho?
Fotím pro společnost Premium fashion brands. Je to nová módní skupina zastupující výběr značek světových návrhářů.
Váhala jste dlouho nad finálním rozhodnutím stát se tváří společnosti Premium Fashion Brands?
Pro značky, které patří do portfolia společnosti PFB jsem ve světě pracovala, proto mé rozhodování stát se jejich tváří bylo celkem lehké a nabídku jsem s radostí přijala. Líbí se mi celý koncept této firmy.
Která ze značek z portfolia PFB je vám blízká?
Nejbližší je mi Max Mara a Giorgio Armani, pro které jsem v minulosti byla tváří. PFB zastupuje těchto návrhářů lidem více přístupné kolekce. Také mám ráda boty Beltissimo a značku Versace jeans.
Dle vašeho portfolia jste spíše „fotomodelka“ a módní přehlídky jdete jen výjimečně. Je to vaše rozhodnutí nebo vás takto vidí módní svět (značky, návrháři)?
Já se v modelingu pohybuji již 17 let. Na světových molech jsem dělala přehlídky 7 let a je pravda, že dnes je už dělám jen zcela výjimečně. Je to moje rozhodnutí, jelikož po čas přehlídek, které trvají 2 měsíce v roce, raději pracuji a fotím, což je pro mě lukrativnější, než dělat přehlídky.
V současnosti převážně žijete v New Yorku. Jak často se vracíte zpět do Čech?
V ČR jsem každé 3 měsíce. Mám zde celou rodinu a také již třetím rokem pracuji na hudbě mého dědy, hudebního skladatele Vadima Petrova, pro kterého se svojí mámou organizujeme předvánoční koncerty ve Smetanově síni Obecního domu v Praze.
Jsou pro vás české zakázky zajímavé nebo jen nostalgické?
Práce pro PFB je moje druhá zakázka v ČR po reklamě pro minerální vodu Mattoni, která byla pro mě dost nostalgická. Ale jsou to dva z největších klientů v ČR, takže jsou pro mě tyto zakázky nejen nostalgickými, ale i lukrativními.
Vaši kariéru nastartovalo vítězství v roce 2000 v Elite Model Look. Jak se od té doby podle vás tato soutěž změnila? Jak vnímáte své vítězství tenkrát a jak nyní?
Soutěž mi bez pochyb změnila moje modelingové začátky. Nevidím velký rozdíl v tom, jaká byla ta soutěž tenkrát a jaká je dnes. Je to skvělý startovací můstek pro mladé holky, které mají ambice stát se modelkami. Světové vítězky této soutěže se většinou na vrchol v jejich kariéře díky této soutěži dostanou.
Máte za těch 17 let zásadní radu, která by začínajícím modelkám k vítězství pomohla?
K vítězství je nejen potřeba to opravdu chtít, mít ambice, být profesionální. To je někdy trochu problém u 14ti letých dívek. Není to práce pro všechny krásné dívky, protože je za tím opravdu hodně tvrdé práce a odříkání.
Dokážete jim prozradit, co je po vítězství čeká?
Důležité je být opravdu připravena na okamžité cestování a otočení života naruby. Hned po soutěži začínají celosvětové teamy agentury Elite na vítězce pracovat a ona musí být na toto připravena.
Dříve modelky odcházely do „důchodu“ dříve, než nyní. Dnes jsou dámy po čtyřicítce mimořádně žádané. Vidíte se ve vrcholném modelingu rovněž v tomto věku nebo plánujete jinou kariéru?
Myslím si, že budu pracovat do té doby, co mi budou chodit zajímavé zakázky. Neumím říci, jestli to bude v tom vrcholném modelingu. Já dnes převážně pracuji pro kosmetické značky, a to i sama upřednostňuji před jinými pracemi, které jsou v módním průmyslu považovány za ty vrcholné.
V jednom z vašich dřívějších rozhovorů jste mluvila o své vášni k výrobě šperků. Jak jste na tom v tomto ohledu nyní? Můžeme se na nějakou kolekci šperků těšit?
Prozatím jsem tento koníček dala stranou. Ráda bych se k práci na špercích jako takové vrátila, nevím ale, jestli je to profese, které bych se chtěla naplno věnovat. Beru to spíš jako lásku k řemeslu než business.
Pro který časopis vás nejvíce bavilo být tváří titulní strany?
Začínala jsem v Německu obálkami pro Bravo Girl, to jsem ještě byla na základní škole. Byla to legrace vidět se na těchto titulech, které jsme všechny holky četly. Ale samozřejmě, že jakákoliv obálka módních časopisů, ať to je Vogue, Elle, Harpers Bazaar apod. je krásný pocit. Moje první světová titulka byla pro francouzskou Elle v roce 2000, to mi bylo pouhých patnáct.
Prozradíte nám, který ze světových fotografů patří podle vás k těm nejlepším?
Nejde říci, kdo je nejlepší. Každý fotograf má ve svém projevu svoji vlastní představivost a identitu. Pro mě osobně to jsou – Steven Meisel, Peter Lindberg, Dan Jackson, Inez a Vinoodh, Mario Sorrenti.
Jsou čeští módní fotografové podle vás srovnatelní s těmi světovými?
Řekla bych, že určitě ano. Jenom zde nemají takovou platformu, na které by se mohli realizovat. Braňo Šimončík a Matúš Tóth jsou pro mě nejlepšími módními fotografy a samozřejmě Tono Stano a Robert Vano zase těmi uměleckými.
Jak jste zmínila, vaším dědečkem je slavný hudebník Vadim Petrov. Jste jeho velkou fanynkou i podporovatelkou. Jaký byl Vadim Petrov dědeček, když jste byla malou holčičkou a jaký je dnes, kdy ho osobně v jeho práci podporujete?
Dědu si z dětství pamatuji převážně v jeho pracovně, kde stále seděl u klavíru a skládal hudbu. Vzpomínám na hezké víkendy na chatě, kde zase trávil čas kutilstvím a na krásné dovolené u moře. Dnes je mu 84 let a stále ho najdete v jeho pracovně, kde má několik počítačů, nejnovější programy na psaní hudby, ipady, iphony…je k nezastavení a stále jde dál.
Jak vypadá váš běžný den, kdy jste zpět v České republice a jaký je ten V New Yorku? V čem se především liší?
Když jsem v ČR, trávím všechen svůj volný čas s rodinou. Mám tu většinou i hodně práce a také mi zabere dost času organizace koncertu. V New Yorku mám buďto focení a nebo když mám volno, tak jdu cvičit, sejdu se s kamarády a tak.
Které město v současnosti považujete za Mekku módy?
Dneska je tomu New York. Většina velkých produkcí je tam.
Světové módní domy v posledních letech prošly výraznou obměnou. Který z nových návrhářů ve velkých domech jako Dior, Saint Laurent, Gucci, Lanvin vás nejvíce překvapil, oslovil?
Nejvíc asi Gucci a Saint Laurent. I když tyto značky nejsou mými nejoblíbenějšími, změny které v nich proběhly, jsou určitě pozitivní.
Jak vnímáte zásadní změny na přehlídkovém mole, kdy v rámci světových módních týdnů již někteří návrháři či značky neprezentují kolekce následující sezony, ale té aktuální tzv. see-now-buy-now?
Jsem zvědavá, jak to bude fungovat. V podstatě by se mi díky tomu zásadně změnila profese. Nevím, jestli to bude fungovat, nákup oblečení je stále pro hodně lidí o tom, že je model zaujme v časopise, kampani nebo v obchodním domě.
Pokud si dobře vzpomínám, byla jste se podívat na pražském módním týdnu Mercedes-Benz Prague Fashion Week. Jak jste si ho užila? Je tato podoba srovnatelná se světem?
Byl to skvělý zážitek. Prostory, kde se přehlídky konaly, mě uchvátily. V Praze je fashion week takový více rodinný a menší, ale kvalitou bych řekla, že se začíná pomalu přibližovat i těm větším evropským módním týdnům.
Máte svého oblíbence i mezi českými návrháři? A má některý z nich reálnou šanci dobýt svět?
Jakub Polanka má podle mého názoru největší šanci dobýt svět. Je velmi talentovaný a má inovaci.
Kde si myslíte, že bude celý módní svět za 10 let? Bude vše už jen online a sociální sítě ovládnou naše životy kompletně? Bude ještě zaručena nějaká exkluzivita nebo vše bude dnes už vlastně staré, protože v jediný moment ho vidí všichni?
Myslím si, že se to nestane. Lidé stále potřebují prožitky a zážitky. Nemůžete jen vše dostávat prostřednictvím informací z internetu. Sociální sítě ovládly svět, ale připadá mi to spíše jako taková bublina, ze které vznikne zase něco nového.
Foto: Patricia Kvasnovská
