První dotaz asi bude trochu netradiční, ale trápí mě už hodně dlouho. Módní ikona, guru Anna Wintour nosí celý svůj profesní život jeden jediný účes. Co to z tvého pohledu o ní říká? Souhlasíš s tím jako kreativní kadeřník?
Jsi první člověk, který mi tuto otázku pokládá, a já za ni děkuji. Je to velmi zajímavé a vím, že lidé asi očekávají jinou odpověď, než kterou právě řeknu. Já s tím souhlasím. Je to důkaz silné osobnosti, vyrovnané a spokojené sama se sebou. Módní ikonou můžete být s jedním účesem po celý život. Takoví lidé vědí, co jim sluší a pak na tom pracují a zdokonalují. Nejhorší klient pro kadeřníka je člověk, který je věčně nespokojený. Zkouší veškerou barevnou paletu, střihy, délku a stále nejsou přesvědčeni o tom pravém, co jim sluší. Hodně experimentující člověk není pohodový. Věta, já mám ráda změny, protože jsem pohodová, to je čistá kamufláž.
Jsou lidé, kteří rádi následují trendy. To jsou lidé velmi důležití, protože vlasový business tlačí dopředu. Vyjde nová kolekce střihů a už běží do kadeřnictví si je vyzkoušet. Nicméně já nejsem trendový kadeřník. Když účes přesně netrefím, budu směšný. Podle mě by slovo trendový mělo být nahrazeno slovem stylový.
Ano, ale ty se svým týmem kolekce vytváříš. Jak tento proces probíhá?
Vždy bychom měli následovat nějaký muster. Měla by to být takový naše berlička. Já jako ambasador značky L’Oréal Professionnel se dostanu ke kolekcím a trendovým barvám jako první. Už v červnu začínám o následující kolekci přemýšlet. Nejdříve se nechám inspirovat, ony trendy do sebe nasáknu a poté pomalu pouštím do svého uměleckého týmu. Vše úzce souvisí i s tváří, kterou si L’Oréal pro danou sezonu zvolí jako například v minulosti Jennifer Aniston. My toto vše vezmeme a pak vymýšlíme vlastní účesy, které poté necháme na modelkách podobné dané tváři, fotit. Každý salon by si ty trendy měl přizpůsobit vlastní cílové skupině a klientkám. Podle toho se přesně pozná top kadeřník. Vytvoří kolekci pro svou klientku, nicméně v ní jiná kadeřnictví v jiných zemích poznají několik atributů, které je pojí s tou jejich. Když se kolekce zvrhne v příliš kreativní, nemá velkou šanci na úspěch.
A po uvedení dané kolekce přijdou zákaznice „s obrázkem“ v ruce a požadavkem, toto chci vytvořit na své hlavě?
My jsme obrázkový salon. Ano klienti se na základě obrázku vrací. Češi stále ještě inspiraci potřebují. My ještě neumíme to, co například Britové. Oni jsou dostatečně sebevědomí, aby utáhli zelené ponožky ve fialových sandálech, ale my zatím spíše připomínáme šašky, když příliš experimentujeme. Stále je ještě málo žen a mužů u nás, kteří mají svůj styl, který je charakterizuje a patří k nim. Když takového člověka potkám, je to pro mě jako mandarinka o Vánocích. Lidé v Čechách rádi mluví o luxusu, ale neví, co ten luxus je. Člověk nemůže říci, že perský koberec je hnusný. Není hnusný, není to možná váš styl, ale je to luxus, protože někdo na něm pracoval dlouhé dny a měsíce. Stejně jako plastový lustr nikdy nebude luxusní.
Libor Šula
Rádi zákazníci kopírují někoho styl? Přijde blondýna s alabastrovou pletí do salonu a požaduje účes Jennifer Lopez?
Bohužel ano. Lidé si pletou slova inspirace a kopírování.
Hádají se a přesvědčují tě o jejich pravdě?
Ano. Musíš být silný člověk a musíš mít chytré a konstruktivní argumenty, abys zákaznici přesvědčila a jejím omylu, který se snaží na své hlavě vytvořit. Není třeba mít strach z Jennifer Lopez, jen je potřeba vysvětlit, který z prvků lze použít, a který nikoli. Vlasový styling je u nás stále ještě brán za podřadnou práci a je to pochopitelné. V nedávné minulosti, když se žák nedostal na střední školu, tak automaticky šel na kadeřníka nebo prodavačku. V jiných zemích to tak nebylo a není. Nejdříve se na studiu učíte základy psychologie, anatomie a poté stříhat.
A jak tomu je nyní, co se vzdělávání týká? Změnilo se to?
Je to lepší, i když stále jsou zde rezervy. Ale už je třeba mít vyšší známkový průměr. Ředitelé těchto učilišť si uvědomují, že kadeřník musí být vzdělaný, musí být chytrý a chápající. Nejhorší je, když mi na pohovor přijde sebevědomý kadeřník, který ve chvíli, kdy se ho zeptám na Colosseum, tak začne mluvit o restauraci. Střihat umí dnes každý kadeřník, to umí i „opice“, ale být schopný převzít určitou zodpovědnost, to je pro mě vrcholný kadeřník. Další nezbytná věc, která musí v člověku být, je pokora. Stálá chuť se něco nového učit. Vlasový styling jde rychlým tempem dopředu a ty nesmíš zaspat. Ona pokora musí být v tobě hluboce uložena. Kadeřník nesmí o sobě tvrdit, že je umělec. Dobrý kadeřník musí chtít udělat zákazníka spokojeným. Musí ho práce bavit, musí mít chuť si povídat, nabídnout kávu a držet krok s klientem ve všech směrech.
Je těžké takové kadeřníky najít? Sázíš spíše na mladé a ty si vychováváš? Nebo existuje silný konkurenční boj?
Konkurenční boj je i v našem oboru. Je velice tvrdý a nefér. Já s čistým svědomím říkám, že jsem nikdy nikoho z konkurenčního salonu nepřetáhl. A nikdy mě nenapadlo někomu zavolat a lákat ho. Většinou přišli sami s chutí pro mě pracovat.
A přijal si někoho takového? A nebál si se nějakého donášení a jiných nekalých záměrů?
Tady to je velký problém. Většinou totiž nikdy nezůstalo u jednoho. Najednou ten dotyčný přivedl další dva, tři. A to už nejde. Pak přijmeš v podstatě malý tým, který ti už chod a atmosféru salonu může narušit. Nikdy jsem to tedy neudělal. Nebo pokud ano, tak ze salonu, který funguje na stejné bázi jako já. Praha je malý rybník.
Takže raději sázíš na nováčky?
Ano, přesně tak. Snažím se je nejdříve vychovat. Musí být ochotni dva roky pouze pozorovat, zametat vlasy, nosit kávu apod.
Proč dva roky?
Za léta zkušeností jsem to vypozoroval, že přesně po dvou letech začínají stagnovat a je nutné je znovu motivovat, začnou být tak trochu nervózní, nespokojení a to je ten čas, kdy dostanou svého prvního klienta.
A nemáš strach po dvou letech pouhého pozorování dát jim klienta? A bývají to stálé zákaznice nebo nově přicházející?
Obavy jsou vždy. Nicméně, nikdy ten kadeřník není sám. Má u sebe na počátku vždy stylového poradce nebo zkušeného kadeřníka, který tak cca půl roku na něj „dohlíží“.
Podle facebooku a vyprávění si ty jako šéf svůj tým pouštíš hodně k tělu? Nevymstilo se ti to někdy? Nebo naopak, to je ten tajný recept na úspěch?
Můj děda říkával, že pokud chceš mít rád lidi kolem sebe, musíš si je k sobě pustit, ale zároveň musíš být dost odolný a silný na to, že když přetáhneš nějakou dobu, pak tě to bude bolet. Vše ale musí být dáno tím, že si oni lidé uvědomí, že to byla moje volba dát jim možnost přístupu do mého světa.
Narazil si někdy?
Ano, ale nikdy jsem to moc neprožíval, až na jeden případ. Můj dlouholetý spolupracovník mi dal výpověď v den, kdy dostal svou výplatu. Urazilo mě, že si vůbec mohl kdy myslet, že bych mu za jeho odvedenou práci nezaplatil. Vlastně mě za ty léta vůbec nepoznal. Přestal jsem lidi soudit podle sebe.
A zpět k vlasům. Jaký máš názor na prodlužování vlasů, umělé příčesky apod.? Nezmění to člověka až příliš?
Já jsem pro jakékoli vylepšení. Miluju botoxy a různé přípravky pro zkrášlení, ale vždy a vše musí být úzce spojené s mozkem a vkusem. Lidé nesmí vypadat jako štětky, jako postavy ze série Star Wars.
Je třeba v těchto věcech sázet na doporučení a rozhoduje cena?
Určitě. Já nevěřím, že někdo za 500,- vytvoří stejný účes jako já. Za určitou cenou stojí leta zkušeností a stejně tak je tomu i u plastické chirurgie nebo prodlužování vlasů. Já jsem si například vyvinul vlastní nůžky, abych byl lepší než ostatní.
Tak to je pro mě zajímavá a nová informace. A jsou určeny čistě pro tvůj salon nebo je má možnost koupit si i někdo jiný?
Jsou určeny hlavně pro můj salon. Stále se je totiž snažíme vylepšovat a upgradovat. Vyrábějí se v Japonsku a vím, že vlas ustřihnou naprosto perfektně.
V Čechách patříš bezesporu k jedničkám ve svém oboru. Pravděpodobně jsi v místních vodách dosáhl pověstného maxima. Nemáš chuť se posunout dál, například česat módní přehlídku některému slavnému návrháři?
Takovéto ambice má asi každý, ale v tomto světě to funguje trochu jinak. Příležitostí je řada a už jsem nabídky i dostal, ale byl bych jen takový asistent, vlasový dělník. Česat týden módy je skvělý reklamní tah, ale nikdy bych nedostal možnost se kreativně zapojit. Týmy jsou dané. Je to skvělá zkušenost, ale nic víc. Já raději pracuji s klientem.
Libor Šula
Kdybys ale dostal možnost být tím kreativním kadeřníkem, kterého návrháře by tě nabídka oslovila?
Ztotožnit se dokážu s Giorgio Armani, čistá linka, minimalismus. Jeho styl se asi nejvíce podobá tomu našemu v salonu. Kdybych chtěl fotit, kreativně si pohrát, tak to bude jednoznačně Vivienne Westwood.
A závěrem se musím zeptat na tvou novou pobočku v Plzni? Jak se jí daří a máš plány otevřít další salon třeba v Brně?
Plzni se daří skvěle, děkuji. Paradoxně ještě před Plzní jsme uvažovali zhruba před pěti lety o Brně. Ale ona pověstná rivalita a nesnášenlivost Brňanů s Pražáky, mě od tohoto kroku odradila. Po dvou letech mi můj partner upozornil na to, že v Plzni jsou docela hezky oblečení styloví lidé, což od cizince je velká pocta, protože má ono srovnání. Já jsem si poté vyrazil na víkend do Plzně a zjistil, že toto město má velké charizma a jednoduše je na západ. Dalším signálem byl můj kadeřník, který se chtěl do Plzně odstěhovat. Rok jsem dokonce i recepční plzeňského salonu nechal jezdit denně do Prahy, aby nasáli naši atmosféru. Nyní je salon v plném proudu a sklízí ovace.
A co ty další pobočky?
Já jsem nyní hodně namlsaný, ale pokud se mi naskytne opět tým, který bude takový jako ten v Plzni a bude ochotný se po roce někam přesunout, tak třeba se i ta Morava Libor Šula The Salon dočká.
Foto: Archiv Libor Šula
