Móda mne stále baví a jsem tomu moc ráda. Podařilo se mi spojit svou oblibu v neustálé vytváření něčeho nového, v navrhování s prací. A naplňuje mne to každý den.
Máte stále nesplněné cíle, které se týkají módy?
Samozřejmě, že mám, ale raději o nich nebudu mluvit,protože jsem pověrčivá…abych nezakřikla…
Máte vzor mezi návrháři minulé doby, jakými byla například Coco Chanel?
Coco Chanel byla osobnost, pojem, člověk, který se výrazně podepsal na vývoji dámské módy. Jako průkopníka také vnímám Christiana Diora.
Jste milovnicí módních doplňků?
Miluji především kabelky a boty. Ani nevím,čemu bych dala přednost…Šperky mám ráda a líbí se mi, ale já osobně je moc nenosím.
Přemýšlela jste o vlastní kolekci kabelek nebo bot?
Určitě! Výroba kabelek mne velmi přitahuje!
Která z vašich módních přehlídek vám utkvěla v paměti a proč?
Přehlídky většinou vnímám jako důležitou presentaci pro veřejnost. Jsem vždy velmi nervózní, protože mi na každé moc záleží. Pro presentaci vždy hledám nějaké zajímavé místo, kde naše zákaznice ještě nebyly. Jako například hotel Alchymist, hotel Four seasons nebo galerie Zlatá husa na starém městě. Bavila mne přehlídka na Pařížské ulici v rámci Prague fashion weekendu a to díky atmosféře a tím, že byla přístupná široké veřejnosti.
Jak si vybíráte tvář vašich kolekcí?
Tvář pro mou kampaň si vždy vybírám při tvorbě kolekce nebo až když je vytvořená. Většinou je mi modelka něčím blízká, inspiruje mne?? Hodí se pro mé modely. Je inspirativní nositelkou. Pro kolekci jaro/léto 2012 jsem požádala Terezu Kostkovou, které mé modely neuvěřitelně sedly. Vše nafotil fotograf Jiří Langpaul, který podpořil svými snímky ideu celé kolekce.
Které šaty byly vaše nejdražší a to nemluvím o ceně?
Některé modely vytvořím a říkám si, že bych je nejradši ani neprodala. Schovala je v atelieru nebo věnovala do muzea. Vždy ale zvítězí to, že jsem ráda, když o modely je zájem a někdo je rád nosí. To je pro mne největší odměna.
Máte vysněnou „celebritu“, kterou byste ráda oblékala?
Víte, že ani ne?
Čtete názory módních bulvárních „kritiků“ jako je například Františka Čížková nebo Gábina Partyšová? Berete je vážně? Souhlasíte s nimi?
Náhodně je čtu. Většinou je neberu vážně. Každý má právo na názor. Jen je škoda, že tím mohou ovlivnit spoustu lidí a často nechtěně, ale ublíží jejich tvůrcům.
Nedávno, když jsme v atelieru došili šaty na Týtý Jitce Čvančarové a Tereze Kostkové, tak jsem si říkala, že kdyby někdo z kritiků napsal cokoli hanlivého o těchto šatech, tak by mne to velmi mrzelo. Přijde mi líto, když jsou šmahem odsouzené šaty, za kterými já osobně vidím náročnou práci.
Co si myslíte všeobecně o odívání českých žen?
Myslím si, že se výrazně zlepšilo, i když máme stále co zdokolnalovat. Díky internetu máme velký přehled co se nosí, co je in a co out. Je jen na nás, jak s informacemi naložíme. I možnost cestování nám umožnuje mít větší nadhled.
Myslíte si, že i obyčejné ženy se pomalu snaží mít ve svém šatníku kousky od renomovaných módních návrhářů jako jste vy?
Nás návrháře naštěstí již nevnímají jako nějaké tabu. To jsem moc ráda. Trendy není naprostá sladěnost a dokonalost, ale různorodost a kombinování stylů a různých kousků dohromady.
Dají si o vás vaše zákaznice poradit nebo trvají na svém?
Mé zákaznice si dají určitě poradit. Ví, ke komu jdou a jaký styl u mne mohou očekávat. Každopádně je nenutím do nějakých kreací, které by se jim nelíbily. Nositelky se v šatech ode mne musí cítit dobře! Proto bych nešla svým názorem proti nim samým.
Jak poznáte, co které ženě sluší? Potřebujete ji znát trochu více než jen vzhledově?
Potřebuji si s ní chvíli pohovořit, abych ji alespoň trochu poznala a pronikla do jejího naturelu.
Máte někdy chuť vzít telefon a zavolat někomu, koho jste právě viděla v TV nebo novinách časopise a říct mu „ty šaty byly vážně hrozný“?
Někdy se mi to stane, ale většinou to nedělám..
Máte ve svém šatníku, butiku nějaké šaty, které nikdy nedáte z ruky, protože mají pro vás hlubší význam?
Mám pár kousků. Dokonce přemýšlím, že je věnuji do Uměleckoprůmyslového muzea. Většinou se jedná o pracné modely, ke kterým mám osobní vztah.
Foto: Jiří Langpaul
0 Comments