Miluji nezvyklé kombinace

Po ukončení střední školy oděvní pracovala v Paříži jako návrhářka a modelistka střihů. V roce 1998 si v Praze otevřela autorský butik. Od roku 2001 je hlavní tváří její značky Tereza Maxová. Kromě ní obléká třeba Aňu Geislerovou, Daru Rolins či Libuši Šmuclerovou atd. Pod značkou Klara tvoří i autorskou bižuterii.

„Míchat prvky a látky, které se k sobě nehodí na první dobrou, mě vždy zajímalo. Baví mě takové to objevování, kdy si nejdřív řeknete: ‚To k sobě přece nejde!‘, ale když to zkusíte, najednou to pasuje.“ Návrhářka zastává i názor, že třeba kostým nemusíte nutně dávat dohromady ze dvou ladících kousků: „Sako se dá nosit k něčemu jinému a kalhoty taky. Samozřejmě jsou lidé, kteří musí chodit do zaměstnání v konzervativnějším oblečení, ale pokud to situace nevyžaduje, mohou se pokusit o malou inovaci.“ Přesně na tohle myslí Klára před každou novou sezonou.

Pro látky jezdí Klára dvakrát do roka na veletrh do Paříže, kde se, mimochodem, před lety začala „prokousávat“ světem módy. „Vydala jsem se tam na zkušenou hned po střední škole. První rok a půl jsem byla tzv. holka pro všechno, ale postupně jsem se vypracovala. Dohromady jsem ve francouzské firmě strávila sedm let, které mi daly opravdu hodně. Právě tam jsem se dozvěděla, jak celý módní kolotoč funguje a jak móda vzniká.“ Kamarád jí tehdy také prozradil větu, jíž se dodnes řídí: „Móda je od toho, abychom ji nosili, a ne se na ni chodili dívat někam na výstavu.“ Zkušenosti, které v městě nad Seinou nabyla, mají vliv na to, že preferuje kvalitní materiály a dokonalé střihy.

„To se sice odráží i na ceně, ovšem já sama mám raději ve skříni jednu drahou, kvalitní věc než deset levných. Neříkám, že si občas nekoupím obyčejné tričko nebo džíny, ale jen jako doplňky.“ Klářina poslední kolekce ve sport–chic stylu vyzařuje jednoduchost, ovšem při bližším pohledu zjistíte, že na všech oděvech je spousta detailů. „Každý kousek je vlastně složitý, ale když si ho obléknete, působí čistě a nekomplikovaně.“ Návrhářka přitom stále myslí na to, aby zákaznice mohly nenásilně kombinovat kousky, které už mají, s novými přírůstky. Vzhledem k tomu, že ráda styly „míchá“, občas sáhne i po pánském prvku.

„Žena by se ale měla za každých okolností cítit žensky. I když má na sobě kalhoty, neměla by si hrát na chlapa.“ Zároveň si ovšem uvědomuje, že „ženskost“ nedělá jen oblečení. „Navzdory povinnostem bychom si měly udělat čas na sebe, jít si zacvičit, koupit si něco hezkého, zajít si s kamarádkou na skleničku, do divadla…Užívat si prostě to, že jsme ženami. Teprve pak budeme vyzařovat ženskou energii.“ Kromě ženskosti nezapomíná ani na hravost. Svědčí o tom i fakt, že součástí této kolekce je ručně malovaná obrázková řada s názvem Amulety, která je použitá také jako potisk triček z řady Basic. „Jsou to mráčky, srdíčka…, zkrátka naivní obrázky. Při jejich vytváření jsem vyšla z toho, že svůj amulet pro štěstí má každý z nás. Anebo ne?!”

Děkujeme časopisu GLANC za poskytnutí tohoto článku. (Autorka Šárka Schmidtová)