Když totiž mozek zaznamená, že by se něco mohlo teoreticky pokazit, automaticky začne vylučovat stresové hormony. Tato obranná reakce zajisté přišla našim předkům vhod, v dnešní době je nám ale někdy spíš na obtíž. Potenciální neúspěch jsme se navíc naučili vnímat jako něco, co nám ublíží a přinese pocit studu.
Strach ze selhání nás před těmito pocity chrání. Zároveň nás také “chrání” před tím, abychom přijímali výzvy a překonávali sami sebe.
To ale neznamená, že nemůžeme mít onen strach pod kontrolou. Podle časopisu Women’s Health se špatné zkušenosti zapíšou do paměti okamžitě, zatímco ty pozitivní až po dvanácti vteřinách. Existuje jednoduché, ale účinné cvičení – jakmile se vám něco povede (může to klidně být úplně banální věc), zkuste ten malý pocit úspěchu udržet v mysli alespoň deset až patnáct vteřin, aby ho mozek zaregistroval.
A stejně tak když se chystáte čelit výzvě, nenechte se odradit prvotním přílivem negativních myšlenek. Zaměřte se především na to, co vám risk může přinést. Občas je těžší se poprat se zmiňovaným strachem než se samotným úkolem – už jeho překonání je velkým osobním úspěchem.
Až budete mít příště pocit, že vás strach ovládá, zkuste se zeptat sami sebe na některou z těchto otázek:
- Z jakého důvodu se bojím?
- Co můžu ztratit?
- Proč vidím neúspěch jako špatnou věc?
- Budu se cítit lépe, když se vzdám předem?
A i když něco nedopadne tak, jak jste si přáli, neberte to jako selhání – měli jste zkrátka odvahu se výzvě postavit a navíc získali cennou zkušenost.
