Není každý hippie, kdo vypadá jako hippie. Od doby, co do všech úrovní módního průmyslu pronikají vlivy umění, subkultur i společnosti všeobecně, nelze člověka zařazovat podle oblečení. Ale v polovině 60. let zde byli „skuteční“ hippies. Matku Zemi milující, proti válce bojující, nikomu přes třicet nevěřící hippies.

Volnost, barvy, batika i psychedelické vzory se rychle zalíbily návrhářům, a tak je začlenili do vlastních kolekcí. Yves Saint Laurent, Geofrey Beene, Zandra Rhodes, Roy Halston nebo specifické značky Granny Takes a Trip a Cosmic Couture objevili mezi květinovými dětmi studnici inspirace, která dodnes nevyschla.

Posbírat charakteristické modely revoluční éry všeobjímajícího míru se podařilo bostonskému Museum of Fine Arts, kde počínaje 16. červencem poběží výstava Hippie Chic. Od té v newyorském Metropolitním muzeu umění zaměřující se na časově navazující vliv punku, Punk: Chaos to Couture, je vzdálena pouhých 350 kilometrů.

Za 80. léty by už návštěvník bostonské exhibice musel cestovat dál, konkrétně do Londýna. Slavné Victoria and Albert Museum totiž 10. července umožnilo veřejnosti pohled na celkem 85 extravagantních počinů nejvýraznějších tváří tehdejší londýnské scény. Až do poloviny února 2014 mají návštěvníky fascinovat John Galliano, Betty Jackson, Vivienne Westwood, Katharine Hamnett nebo Georgina Godley.

Výstava Club to Catwalk: London Fashion uvádí do souvislostí vztah mezi nočním životem návrhářů i umělců a jeho promítáním na přehlídková mola i stránky magazínů. Neopomíná ani představovat různé styly, kterými byly „osmdesátky“ nabité. Zastoupeny jsou – řečeno slovníkem kurátorů – například temný Goth, karikující High Camp, ale také vyzývavý Glam Fetish.

Londýnská výstava je jednoduše divokost sama. Společně s „hippie“ bostonskou a „punkovou“ newyorskou ukazuje, čemu a komu vděčíme za vývoj módní historie.

Foto: Victoria and Albert Museum London a Museum of Fine Arts Boston