První řady byly plné nejznámějších osobností, nechyběla například herečka Dakota Johnson, dcera Melanie Griffith, kterou proslavil film Padesát odstínů šedi, vedle ní se objevila jména jako Diane von Furstenberg, Lorde, Kanye West nebo Laetitia Casta.
Po několika odchozených modelech bylo evidentní, že se Rafova inspirace zastavila u té pro kolekci haute couture, jelikož modely pro podzim doplnil o její základní myšlenky (a nejen barevné latexové punčochy či geometrické kombinézy), ke kterým dodal další rozšíření a barevnou paletu.
Hlavní inspirací byla podle slov samotného kreativního ředitele příroda i základní prvky města, snažil se moderní ženu dnešní doby stylizovat do sexy pózy zapadající do dravého světa zvířat, a přitom se odkazoval již na samotného Christiana Diora, i on tuto myšlenku v jedné z jeho kolekcí použil.
Krátké černé šaty doplněné o zmiňované barevné punčochy a kombinézy tvořící druhou kůži modelek následovala záplava dlouhých kabátů i střapatých sukní. Černobílé svetry vyměnil Raf za prodloužená saka či pánské košile doplněné zdobenými límečky. Nejvíce nás ale nadchly dlouhé barevné kožichy v jemných barvách, efekt kontrastních proužků nebo zajímavý efekt hadí kůže na topech a sukních.
Simons si nechal záležet také na efektních doplňcích v podobě kulatých slunečních brýlí a středně velkých kabelkách z kůže. Celou dramatičnost podpořilo také velice výrazné líčení modelek, zaměřené především na oblast očí.
Už poněkolikáté se jedná o kolekci plnou kontrastů, která v nás vyvolává rozporuplné pocity a bohužel mně osobně se znovu nepodařilo naladit na Simonsovu vlnu. Tak snad příště.
Foto: WWD