Karl Lagerfeld to vždycky tak nějak přehání. Nikdy nejde jen o perly, tvíd, malé černé a lemované kostýmky. Bělovlasý mistr se snaží o to, aby byl jemu svěřený tradiční dům „cool“, aby se nezastavil někde uprostřed, aby vždy vyhnal tu aktuální estetiku na vyšší úroveň.
Ještě více než kdy jindy při tvorbě kolekce Couture jaro/léto 2014, právě prezentované v Paříži, Lagerfeld reagoval na trend, kdy se transformuje celkový pohled na haute couture – z velkých, zdobných rób návrháři přesedlávají na víceméně denní oděvy, jejichž sběratelská hodnota vzhledem k totožným technikám a drahým materiálům v zásadě příliš neklesá. Couture ne-couture nakonec před Chanel prezentoval i dům Dior.
Na nohy rozcuchaným krátkovlasým modelkám obul milionové tenisky a nechal je pobíhat po schodech za melodie hudebníka Sébastiena Telliera a zpěvu operní pěvkyně. Celá hladká, lesklá scéna pak měla připomínat „futuristický klub“, v Grand Palais vznikala až osm dní.
Ale nebyl by to německý génius, kdyby nadsázku a přehánění nestvrdil ještě dalšími prvky. Sportovní motivy se promítají i v ledvinkách a chráničích na lokty či kolena. Běžecké boty doplňují i poloprůhledné svatební šaty, které tentokrát vynesla oblíbená Cara Delevingne.
Sport je však pouze jednou součástí z pro kolekce od Chanel typického pavouka inspirací a vlivů. Modely čerpají i z oděvů tanečnic doby Coco Chanel – čiší z nich uvolněnost a dekorují je lesklé pošívání i peří – jiné však paradoxně svírají pas korzety, z nichž Coco ženy kdysi osvobodila.
Těžko říct, jestli a kdy se takto mladá, sportovní couture chytí i jinde než v pařížském „malém paláci“, zda v ní budou tancovat i reálné ženy. Nesmíme však zapomínat, že přehlídky haute couture jsou dnes pro značky zejména dobrou, v přesyceném módním světě jedinečnou reklamou. Sběratelky a vážené zákaznice si vždy objednají modely dle svého gusta, ty největší experimenty vynesou na červený koberec odvážné známé tváře. Nakonec – jen tak se může móda posunout někam dál.
Foto: WWD
