Wearables: Technologie, která pomáhá i zdobí

Podle několik dní starých zpráv se spojily značka Opening Ceremony, společnost Intel, obchodní dům Barney´s New York a Council of Fashion Designers of America. Jak oznámili na přehlídce elektroniky a technologií CES, na trh uvedou jedinečný kousek – “chytrý” náramek. Bližší specifikace zatím nejsou k dispozici.

Ani zdaleka se nejedná o první případ toho, že bychom měli “nosit technologie”. Umělá vlákna jako polyester nebo viskóza bylo samozřejmě také třeba vytvořit za pomocí technologií. O wearables neboli nositelných technologiích, však hovoříme zejména ve spojitosti s elektronikou, kterou na oděvu reálně pociťujeme nebo pozorujeme na první pohled. Prakticky termín zahrnuje vše od efektního divadelního kostýmu zdobeného diodami až po nové “chytré” hodinky od firmy Samsung.

Nositelná hudba

Ale nejdříve trocha historie: Ačkoliv se nám wearables mohou zdát jako mladá záležitost, ve skutečnosti se technologie v módě objevují již od 20. let minulého století. Za první případ se považuje světlo nainstalované v kabelce Alfreda Dunhilla. Později si s elektronikou pohrála i surrealistická Elsa Schiappareli – její kabelka hrála hudbu.

A právě hudba respektive její poslech, žene vývojáře kupředu i v moderní době. Na přelomu milénia například spolupracovaly firmy Levi´s a Philips na bundě ICD+, v níž byly zabudovány sluchátka připojitelná k MP3 přehrávači. Značka Costume National se zase zaměřila na pohon přehrávačů – na batohy nainstalovala solární panely, které sloužily k jejich nabíjení.

Philips X Levi´s

Nástroj pro efekt

Takové „vychytávky“ se samozřejmě objevují i dnes. Za tu dobu, co čtete tento text, jich možná vznikly po celém světě tisíce. Vodivé materiály, šaty s QR kódy, bunda, která nabije mobil, nebo ovládání přehrávače zabudované na kapse kalhot, takovým nositelným technologiím se dnes nijak nedivíme. Je doslova otázkou času, než naše denní modely získají funkce obleku Iron Mana.

Co ale takové wearables, které žádné specifické poslání nemají, a užité technologie slouží prostě k tomu, aby zdobily?

S takovými se setkáváme zejména u kostýmního výtvarnictví, které pracuje zejména se světlem. Příkladem může být například skupina výtvarníků Cutecircuit, tvořící například pro kapelu U2 nebo Katty Perry. Ta jeden z jejich modelů oblékla i na známý Met Ball.

Technologie na pódiu najdeme ale i v Česku. Nejznámějším příkladem jsou určitě svítící šaty od Denisy Nové pro zpěvačku Kateřinu Winterovou. Pro kostýmy hry Noe využila diod výtvarnice Marie Jirásková.

Některé efektní kostýmy však zůstanou na přehlídkových molech, kam je vyšlou uznávaní designéři. Se světélky a novými materiály si pohráli například Vera Wang nebo konceptualista Hussein Chalayan.

Hussein Chalayan x Swarovski

V nové kůži

Vraťme se zpět na začátek, k výpovědi, že nositelné technologie jsou prakticky umělá vlákna. Právě u polyamidu nebo lycry se samozřejmě vývoj nezastavil. Když už mluvíme o wearables, nemůžeme nezmínit velké téma, které v současnosti hýbe světem módy i techniky – biocouture.

Podle vědců ze stejnojmenné skupiny je totiž možné si vlastní materiál vypěstovat. Londýnská skupina v čele se Suzanne Lee se ovšem setkává s nesouhlasnými hlasy, podle nichž se všechno živé musí nějak živit. Problém by tedy byl, kdyby nás začala „žrát“ vlastní bunda.

Nové materiály syntetického původu však vznikají dnes a denně. Pokud vypustíme jednotlivá vlákna – používaná zejména ve vojenství, lékařství a sportu – „umělý“ oděv se dnes i tiskne.

3D tištěný model však nikdy nebude vypadat jako bavlněné bílé triko. Mají nositelné technologie na to, aby zásadně ovlivnili vzhled současné módy? Vezmeme si někdy světelnou róbu na ples, nebo ji budeme nadále obdivovat jako jedinečné umělecké dílo?

Foto: Archiv, Facebook