Každý ve svém oboru touží dosáhnout pomyslného vrcholu. Pro sportovce to jsou stupně vítězů na olympijských hrách, pro zpěváky Carnegie Hall v New Yorku, pro filmaře obdržení sošky Oscara a pro módního návrháře vstupenka do exkluzivního klubu Haute Couture. Za domovem této krejčoviny mnoho lidí považuje Paříž, kde se módní přehlídky konají, realita je úplně jiná. Historie Haute Couture sahá do 19. století a první člen tohoto exkluzivního klubu se stal Brit Charles Frederick Worth, který vyhranil roli návrháře jako arbitra stylu a pozvedl status krejčovství z anonymního řemesla na úroveň umění.
Charles si ihned od svých začátků vytvářel exkluzivní a zcela odlišnou image. Nepovažoval se za návrháře, ale za umělce. Zásadním zlomem v jeho tvorbě bylo setkání s císařovnou Evženií, manželkou Napoleona III., která se do jeho výtvorů doslova zamilovala a obratem ho pověřila, lépe řečeno mu nakázala, aby ji ušil šaty na oficiální i večerní příležitosti. A stejně jako je tomu nyní, Evženie byla ikonou a modlou poddaných i ostatní aristokracie, která ji bezmezně následovala.
Charles Frederick Worth měl rázem více práce, než stihl pojmout. Worthovy návrhy byly charakteristické bohatými materiály a dominantním prvkem se stala krinolína. U šatů však nezůstalo. Worth v roce 1868 založil asociaci krejčovského umění, která se zabývala regulací a ochranou práce pařížských krejčích. Po odchodu Charlese vše převzal jeho syn Gaston, který asociaci posunul dál na La Chambre Syndicale de la Couture, která toto odvětví řídí dodnes a dokonce sídlí v okolí Rue de la Paix, místa Worthova původního podniku.
Členství v Chambre Syndicale de la Haute Couture, tedy skupině dohlížející na tradici vysoké krejčoviny, je přísně podmíněno. Módní domy například musí mít vlastní ateliér v Paříži s přinejmenším patnácti zaměstnanci a také mají povinnost předvést přibližně pětatřicet modelů dvakrát ročně na módních týdnech v Paříži. A proto tak často vystávají otázky, kdo vlastně své kolekce Haute Couture mohou označovat. Vzpomeňme na kauzu okolo české návrhářky Blanky Matragi. Vyšívané drahé a ručně malované látky nejsou znakem ani oprávněním kolekce takto nazývat.
Kolekce Haute Couture slouží především pro prezentaci a nebývají příliš ekonomicky rentabilní. Návrháře Christiana Lacroixa dokonce finančně položila. Jednotlivé modely obnáší stovky hodin ruční práce, které poté obdivuje celý svět. Tyto modely jsou pravda spíše málo nositelné a dostanou se jen k vybraným klientkám, které zůstávají většinou neznámé. Občas se výjimka najde jako například modelka Poppy Delevigne, která v šatech Chanel Haute Couture vdávala. Několik modelů máme šanci vidět na červeném koberci významných událostí.
Kdo tedy do této skupiny patří a koho tento týden můžeme obdivovat v Paříži? Nebudou chybět hlavní ikonické francouzské módní domy jako Chanel a Dior. Rovněž jsme nedočkaví, co předvedou návrháři značek Schiaparelli, Valentino, Versace, Giambattista Vali, Alexis Mabille, Giorgio Armani Privé, Alexandre Vauthier, Julien Fournié, Bouchra Jarrar, Fred Sathal, Stéphanie Coudert, Maison Martin Margiela, Frank Sorbier, Elie Saab, Rad Hourani, Jean Paul Gaultier, Adeline André, Victor&Rolf, Serkan Cura, Zuhair Murad, Ralph&Russo, Dice Kayek.
Iconiq má v Paříži redaktorku Kamilu, která vše pro vás monitoruje, fotografuje, obdivuje a rozhodně se o své zážitky s vámi podělí.
Foto: Profimedia.cz