Burberry
Nová kolekce Riccarda Tisciho pro módní dům Burberry nesla název Tempest a odkazovala na kontrasty v britské kultuře, ale i počasí. Tisci se rozhodl změnit pořadí přehlídky, proto kolekce začala mladistvými modely a až poté následovala nová interpretace nejen béžových formálních kousků. Nechyběl ani streetwear, který je pro Tisciho typický ještě z dob u labelu Givenchy. Jeho pohled na britský pouliční styl je poznamenán značnou nostalgií, italský rodák totiž během 90. let navštěvoval anglickou módní školu Central Saint Martins. Je si ale vědom, že od 90. let se změnilo vše od kultury přes hudbu až po životní styl a zaměřuje se tak na vizi, po níž zatouží současní módní nadšenci.
Christopher Kane
Skotský návrhář Christopher Kane, jenž mimo jiné pracuje se svou sestrou Tammy Kane, vytvořil kolekci inspirovanou lidskými posedlostmi a fetišismem. Při bližším zkoumání modelů je možné všimnout si detailů s erotickým nádechem vytvořeným s pomocí krajky, latexu, volánů, křišťálových řetězů, abstraktních vzorů či potisků. „Tohle je to, co si myslím, že děláme dobře. Vždy vytváříme smyslnost jinak, než kdokoliv jiný, protože jsme oba trochu divní,” prozradil Christopher Kane v backstagi přehlídky.
JW Anderson
„Móda a my musíme pokračovat v rozvoji,” sdělil na začátku přehlídky návrhář J. W. Anderson. Nejdůležitější inspirací se pro něj staly sny, proto Anderson použil místo klasického mola bílý koberec, jenž značil oblaka. Celá show působila jemně a elegantně a diváci si tak opravdu mohli připadat jako ve snu. Kromě dlouhých kápí byly součástí přehlídky také maximalistické kabáty, helmy, kalhoty pánského střihu, dlouhé svetry, široké černé pásky, nebo róby v odvážných barvách žluté, růžové, fialové či modré.
Erdem
O jednu z nejvíce opulentních přehlídek londýnského týdne módy se postaral label Erdem. Návrhář se inspiroval italskou princeznou Oriettou Pogsony Dorií Pamphilj, jež žila ve 20. století. Místo konání přehlídky nemohl Erdem vzhledem k tématu sbírky zvolit lépe – vybral si totiž Národní portrétní galerii v Londýně. Bylo známo, že italská princezna milovala umění a měla rozsáhlou sbírku maleb. Kolekce v sobě snoubila historické prvky, vysoké límce, mašle, několikařadé volány, kabáty z brokátu, áčkové sukně v midi délce, květinové šaty či upnuté roláky. Siluety mapovaly období od 10. let 20. století, kdy v Anglii vládl Eduard VII., až do 60. let 20. století, kdy začala éra hippie.
WWD.com, Vogue.com