Na letošním Designbloku jste spolu se svým spolužákem Jakubem Petrem představili autorské sklo v expozici koncipované jako stará brusičská dílna. Proč jste si vybral zrovna sklo?
Sklo mě naprosto fascinuje, od svého počátku až k jeho formě. Když se zamyslíte nad jeho cestou, skládá se převážně z křemičitého písku, což jsou sedimenty mořského dna, před třemi tisíci lety vznikaly první tavené skleněné perličky, o stovky let později Féničané ovládly technologii foukaného skla a dnes…cítíte, že ve skle je hluboko zakořeněný kus naší historie.
Čím vás fascinuje konkrétně?
Na skle je kouzelné že něco tak nepoddajného můžeme v jeden moment zastavit a přetvořit v křehkou a naprosto jedinečnou formu.
Jak jste se ke sklu dostal?
Vlastně náhodou. Od útlého věku jsem byl fascinován malířským ateliérem našeho rodinného známého, takže jsem ze začátku tíhl spíše k malbě. Na střední škole jsem pak viděl, jak se pracuje se sklem a ten proces mě naprosto uchvátil.
Vaše tvorba je dost různorodá, co realizujete nejraději?
Je pravdou, že mám docela široký záběr, věnuji se jak malým objektům do interiérů, tak i volnějším a větším projektům, které se sklem mnohdy souvisejí jen okrajově. A to mi zcela vyhovuje, protože když mám designu “plné zuby”, mohu se vrhnout na něco nového, nenechávat se svazovat technologickými omezeními sklářské výroby ani současnými trendy.
Jste držitelem ceny LUDWIGA MOSERA 2014 a příští rok značka Moser zrealizuje váš design. Jak jste se k takové práci dostal?
Na jaře roku 2014 jsem se několik měsíců trápil se svou diplomkou a práce na ní se mi už začala zajídat, tak jsem chtěl zkusit něco nového. A cena Ludwiga Mosera se přímo nabízela. O září jsem pak už věděl, že chci vycházet z tradičního “Moserovského” hranatého brusu, ale zároveň jsem si přál, aby můj soubor nepůsobil klasickým dojmem. Paradoxně jsem tak dříve přemýšlel nad dekorem než nad samotným tvarem. Původním plánem bylo navrhnout jen vázu a mísu, nakonec se mi však soubor rozrostl na pět kusů a po kladných odezvách se sklárnou Moser spolupracuji na dalším rozšíření.
Čím jste se nechal inspirovat, kromě klasického hranatého brusu?
Velkou inspirací mi byla tvorba Victora Vasarelyho a OP-Art obecně.
Mottem letošního Designbloku byla SVOBODA. Co pro vás znamená být svobodný?
Svoboda je podle mého nejdůležitějším aspektem pro vznik čehokoli nového a je jedno jestli píšete knihu, skládáte hudbu nebo se zabýváte výtvarným uměním. Jsem vděčný, že nežiji v totalitě, kdy byl často tvůrčí talent potlačován a ideologicky ohýbán a že mohu dělat to, co mi dává smysl.
Zdroj foto: Archiv Filipa Dobiáse www.filipdobias.com