Proslavená tanečnice burlesky Dita Von Teese oblékla vůbec první vytištěné šaty. Pozorovatel si snadno představí, jak kompletní model vyjíždí z blikající krabičky. Ovšem nakonec to tak není – róba návrháře Michaela Schmidta a modeláře Francise Bitoniho je sestavena ze sedmnácti kusů, tří tisíc kloubů a pospojovaná třinácti tisíci drahými kameny. Složitější oděv zatím nikdo z počítače vcelku nedostal.

Zajímavé je, že model reprezentující možnosti vývoje oděvnictví byl vytvořen právě pro Ditu Von Teese, známou svoji inklinací ke klasicky elegantní staré módě. „Šaty neměly být žádnou futuristickou sci-fi vizí ani ničím podobným. Byly vytvořeny, aby mohly její osobnost formovat i futuristickými významy,“ okomentoval situaci Schmidt. „Stále jsou v souladu s jejím glamour stylem.“

Model vznikl za podpory projektu Shapeways, tedy takové mini-sítě propojující všechny nadšence do tištěné trojrozměrnosti, která funguje na základě objednávek tisku zaslaných zaujatými „návrháři“ i sdílení snímků výsledků.

Plavky, boty, haute couture…

Se Shapeways spolupracuje i značka Continuum, která má na svědomí vůbec první tištěné plavky, označené kódem N12. Za cenu okolo 300 dolarů si je může pořídit každý. Continuum má ale ve své nabídce ještě zajímavější věc, sice přímo nesouvisející s tiskem, ale zato s procesem modelování. Šaty D.dress sestavené z trojúhelníků si můžete díky online aplikaci navrhnout sami a následně získat jejich digitální střih.

Módní sochařka Iris Van Herpen využívá možnost 3D tisku zcela běžně. Vytištěné součásti se v jejích řadách objevují od roku 2010, kdy na amsterdamském módním týdnu prezentovala kolekci Crystalization. Nizozemka, která své revoluční experimenty prezentuje na pařížském týdnu zasvěcenému haute couture, pracuje společně s různými architekty a designéry.

„Když jsem se dozvěděla o 3D tisku, bylo to pro mě velmi zajímavé, protože jsem se už předtím snažila tvořit trojrozměrně. Otevřel mi dveře do nového světa, k jinému myšlení,“ řekla Iris Van Herpen. Tisk pro ni znamená nelimitované zhmotnění fantazie.

Trojrozměrné tištění se však mnohem častěji používá pouze pro výrobu prototypů. Značka Nike, stejně jako řada ostatních, z něj tak těžila už několik let. Příběh o tom, jak se zkušební verze stala tou finální, vypráví kopačky Vapor Laser Talon. Jejich vytištěná podrážka bude sloužit vrcholovým sportovcům a údajně jim bude při zápasech velmi nápomocná.

Zřejmě nejběžnějším „výrobkem“ bývají v této oblasti šperky. Jejich modelace totiž není příliš složitá, naplňují potřebu hrát si s technologiemi a navíc jsou v porovnání s celým modelem či velkými doplňky nesrovnatelně levnější. V Čechách si postup 3D tisknutí oblíbilo šperkařské duo Markéta Richterová a Zbyněk Krulich, nabízející své organické výrobky pod značkou Blueberries.

Blízká budoucnost?

Ve světě usnadňují nadšencům tvorbu projekty jako je zmíněný Shapeways, avšak ani Česká republika nezůstává pozadu. Tisk na základě předpřipraveného vzoru či proces včetně modelace začíná nabízet více a více firem. Jejich rychlost a efektivita pomáhá nejen návrhářům, běžně je využívána také architekty.

Tak, jako je možné vytisknout tento článek, jednou ze stroje automaticky vlastněného každou domácností vyjedou celé šaty. Jak se k tomu postaví návrháři, to je věc zcela jiná. Mohou přijmout marketingovou perspektivu v „zasílání“ tisknutelného střihu, na druhou stranu je ale může položit nezájem o něco, co si každý může vyrobit doma.

Úpadek řemesla se zdá být v souvislosti s pravděpodobným vývojem 3D tisku nevyhnutelný. Pomoci mu může jen neustávající láska a úcta k ruční práci.


Foto: Facebook.com; Archiv firem