Shooting Fashion Stars je neziskový projekt podporující začínající módní návrháře. Letošní jubilejní desátý ročník se stal příležitostí k oslavě i reflexi. Cílem projektu SFS je dlouhodobá podpora a rozvoj talentů české módy a designu. SFS dal v minulosti příležitost ukázat svůj talent dnes již zvučným jménům, jakými jsou Jakub Polanka, Pavel Ivančic, Kateřina Geislerová, Chatty, Zuzana Kubíčková a další.
Tomuto projektu jsou čeští umělci vděčni za mnohé. Je to jeden z prvních projektů, který se snažil českému národu ukázat, že i zde jsou skvělí umělci, kteří se mohou rovnat se světem. Českým novinářům nechal nahlédnout pod pokličku do té doby neznámému a neobjevenému. A stejně tomu tak bylo i tentokrát. SFS nám ukázal nové zrekonstruované prostory galerie Mánes, která postupně dostává nový kabát a vzhled. Celý večer se nesl v duchu novoty, čistoty a bílé barvy. Stěny, přehlídkové molo i židle byly bílé, což v nás vyvolávalo skutečný pocit luxusu a profesionality. Když se na tento slavností večer podíváme z organizátorského pohledu, pak je potřeba říci, že vše bylo profesionálně sladěné. Na židle si nikdo nebál sednout s tím, že se pod ním propadnout nebo jeho drahé šaty zachytí na nekvalitním povrchu. Hudba, osvětlení i choreografie měly vše potřebné. Večerem provázela Veronika Ruppert, která má českou módu zanesenou hluboce pod kůží. Do prvních řad usedli módní novináři, bloggerky, ale i skutečný módní pojem a uznávaný Josef Ťapťuch.
Bohužel už je tradičním zvykem, že každá módní událost musí mít i svou stinnou stránku a něco, co se zkrátka nepovede. I tento večer měl slabinu. Tou však nebyli organizátoři, ale české publikum, které se jednoduše neumí chovat. Velmi často slyším, jak každý v této zemi může být novinář, jak člověk, který se umí oblékat, ne vždy umí o módě psát, jak komerční média jsou neschopná apod. Právě ten večer jsem osobně řadu z těchto kritiků a rádoby milovníků české módy viděla, jak místo sledování módní přehlídky popíjí šampaňské a povídají si opodál. Další problematikou bylo neustálé vstupování lidí před objektivy fotoaparátů. Celkové chování publika připomínalo dětskou besídku, na které učitelé své žáky neustále okřikují, aby chvíli dávaly pozor a nevyrušovaly. Těmto “milovníkům” české módy chybí pokora, úcta a slušnost, kterou se pak na svých blozích ohánějí. Je to smutné, jak ten náš český módní rybník má tak špatnou úroveň.
Ivana Kaňovská
Ale k programu. Úvodní přehlídkou celého večera byla retrospektiva Ivany Kaňovské. Tato módní návrhářka je výrazným designérským talentem současné české módní scény. Jak sama uvedla, její modely se stávají součástí reklam nebo hudebních klipů (např: Dary Rolins). Ivana vytváří oděvy objektového a koncepčního charakteru odrážející současný trend synergie designu, módy a technologie. Její kolekce nejsou na první pohled pro publikum nositelné, ale na ten druhý pohled v nich najdete silnou inspiraci a vizi, která následně kolekci udává silný příběh. Ivana Kaňovská předvedla modely ze tří kolekcí Pandora, Aquo a Tension. Kolekce Pandora je inspirována mytologickým příběhem bohyně Pandory. Je to kolekce adorující ženu a její osobitou ženskost. Kolekce AQUO je sérií avantgardních scénických pokrývek hlavy inspirovaných exotickým románem Jumaroro spisovatelky a básnířky Sylvy Lauerové. Dominantou kolekce jsou helmy, masky, objekty vytvořené z leštěného kovu, doplněných krystalovou pryskyřicí, optickými vlákny nebo silonovými žíněmi. Kolekce TENSION je inspirována životním stylem současných silných, moderních žen, které ve svém životě nasazují obrovské pracovní tempo a vše řeší s nadhledem. Ivana Kaňovská připravovala celou přehlídku pod stresem novopečené maminky. Jak ten večer prozradila, stále se nedávno matkou 6 týdenního miminka, které ji ten večer v zákulisí doprovázelo.
Studenti UMPRUM
Po Ivaně Kaňovské představili svou tvorbu studenti ateliéru Módní tvorby na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze pod vedením Pavla Ivančice. Bylo k vidění deset modelů vytvořených na téma IDENTITA. Modely to byly rozmanité jak svou kreativitou, barvami, tak i použitými materiály. Mně osobně nadchl hned první model, na kterém bylo použito dřevo dodávající šatům netradiční a přitom velmi zajímavý vzhled. Ovace nejen od nás, ale i prvních řad sklidily červené pletené šaty Jany Mikešové, které svým střihem, barvou i samotnou výrobou vynikaly. Návrhářka hledala inspiraci v tyrolském kroji. Dalším modelem, který stál za potlesk, byl modrý overal doplněný o výrazný prvek v podobě splývajícího dlouhého látkového šálu s výrazným potiskem. Pro tento model jeho návrhářka hledala inspiraci v záplatách. Nechyběly ani barevné gobelíny studentky Terezy Rosalie Kladošové, které připomínaly chodící kuřátka. K vidění byly i další modely, které byly sice vysoce umělecké, ale na hony vzdálené praktickému nošení. Jednotlivé modely jsou prvními vlaštovkami autorských kolekcí, které budou představeny v rámci Artsemestru na UMPRUM v červnu 2014.
Kateřina Geislerová
Závěr večera patřil módní návrhářce Kateřině Geislerové, která předvedla svou současnou kolekci pro jaro a léto 2014. Kateřina v dnešní době zaujímá jedinečné postavení na české návrhářské scéně. Patří mezi ty šťastné, kteří uspěli i v Paříži, kde nejdříve studovala a poté i otevřela vlastní ateliér. Její kolekce jsou vždy velmi osobité, mající hluboký příběh, perfektní střih, kvalitní materiály a především jsou nositelné, nadčasové a tak širokému publiku dostupné. Současná kolekce se nese v duchu volnosti, lehkosti a svobody. Dominantou kolekce jsou splývavé materiály, které souzní s tělem. Tentokrát v kolekci nezáří velká škála barev. Kateřina vsadila na klasiku v podobě tradiční a nikdy nestárnoucí kombinace černé a bílé. Velmi netradiční byly korzetové šaty, které Kateřina předvedla na závěr. Na první pohled byly proto tuto návrhářku šokující, ale najednou se z řad přihlížejících začala ozývat slova chvály. A já musím souhlasit. Tyto šaty měly šmrnc. Mně osobně však nadchly kalhoty s délkou do půli lýtek. S vysokými podpatky vypadají skutečně sexy, avšak stále si uchovávají svou ženskost a eleganci. A taková byla ve finále celá kolekce. Kateřina Geislerová opět touto kolekcí vyzdvihla ženské linie. Jen malou vadu to mělo. Z některých modelů trčely nitě, které bylo možné vidět jen z prvních řad, ale přesto, taková návrhářka jakou Kateřina bezesporu je, by neměla tyto detaily přehlédnout.
Je tedy za námi 10. jubilejní ročník Shooting Fashion Stars, který ustál svou roli s grácií a noblesou, kterou shodilo jen buranské chování části publika a pád jedné z modelek téměř do náruče pana Ťapťucha, ale to možná byl od ní i “záměr”.
Foto: Kamila Písaříková