V rámci Central European Fashion Days maďarské organizace Design Terminal proběhlo v sobotu 22. června téměř třicet přehlídek. První přišli na řadu absolventi, poté se o molo se zahraniční návštěvou podělili „starší“ a zkušenější designéři, závěrečná prezentace patřila mladým talentům soutěžícím o tituly a velmi nápomocné ceny.
Jak už jsem se zmínila v předchozím článku uvádějícím celou událost a maďarskou scénu, zavedené místní značky a zčásti i skupina „absolventů“ se drží v jednotném světovém trendu. Kůže, průhlednost, šifon, výrazné členění, to vše obsahovaly kolekce převážně na jaro/léto 2013. Neberme to však jako nějaké obrovské negativum. Vypadalo to, že návrháři mají zkušenosti, ví, jak postavit kolekci, a to jak z hlediska nabídky různých druhů oděvu, tak efektu.
Například Sara Balint se značkou Knit/Wear svoji kolekci postavila na stínování a lesku, Ghostmind na potisku variujícím zdobné lustry, dvacetiletý Gergö Erlen zase na černobílém tisku a extrémně blyštivých flitrech poskládaných do ornamentů.
The Four a osobitý přístup k trendům
Avšak všechny tyto značky, které spadaly do prvního bloku přehlídek, předčil poslední výstup v podobě aktuální řady trojice The Four. Tři roky stará formace se skládá z designérky doplňků Anett Gálvölgyi a oděvářů Anny Zsófie Kormos a Mártona Miováce.
Už za první rok existence vyhrála značka soutěž Chevrolet Young Creative v maďarském kole, v evropském se umístila na druhém místě. Úspěch tria stojí na propojení tradice se současností i využívání moderních technologií, naposledy například při počítačovém dotahování lookbooku ke kolekci podzim/zima 2012.
Řada prezentovaná na Central European Fashion Days, tedy jaro/léto 2013, čerpala z estetiky „devadesátek“, její pohodlnosti, špagetových ramínek i přepychových materiálů. Právě textil a jeho struktura je pro výsledný vzhled kolekce esenciální. Jestli totiž skutečně platí mé domněnky o tom, že se chtějí Maďaři přizpůsobovat světovému diktátu trendů, The Four z něj opsalo tolik oblíbené pruhy a rozčlenění pomocí textilů různých barev i struktur. Přesto se v kolekci odráží osobitý přístup. Sice se v ní nenahromadily nové postupy, zato trojice ty zavedené propojila velmi harmonicky.
Trio The Four splnilo i slib kontrast luxusu se sportem. Povedlo se to nejen díky střihům (volnost, manžety na suché zipy), opět zde hrají důležitou roli materiály, konkrétně samet, chlup mírně evokující kobereček i šusťákovina.
NUBU, srst a kůže
Uskupení NUBU zkušenější Judit Garam s Adél Kovács a Anett Hajdů vzniklo v roce 2007. Na Central European Fashion Days připravilo kolekce hned dvě. Jednu jako součást společné přehlídky s dalšími zeměmi, druhou soutěžní na téma tradic, která mu nakonec získala hlavní cenu pro již zavedené návrháře.
Řada na podzim/zimu 2013 je velmi silná, využívá v Maďarsku oblíbených kožešin a jejich začlenění do jiného oděvu než kabátů, konkrétně do šatů i koženého kompletu. Výrazný je i potisk obytných domů. Soutěžní kolekce pak ještě více pracuje s kožešinou, opět propojenou s kůží.
Soutěž talentů a nové vize
Skutečná plejáda experimentů byla vidět až v poslední části dne, v soutěži dvanácti finalistů rozdělených mezi úplné začátečníky a zkušené. Bohužel produkce nemyslela na jakékoliv rozdělení, a tak nebylo jasně poznat, kdy už se po mole prochází kolekce zavedených značek.
Nicméně mezi začátečníky vyhrála cenu v podobě stáže, výroby kolekce a výjezdu na pařížský veletrh Who´s Next Orsoya Csík. Její „peřinová“ miniřada se zprvu zdála jako pocta konceptuálnímu duu Viktor&Rolf, kteří s polštáři a přikrývkami čarovali v kolekci na podzim/zimu 2005. Orsoya Csík ale ve skutečnosti vzdávala hold maďarské tradiční výrobě, což vyjádřila světlou paletou, proševy i konkrétním polštářem jako součástí modelu.
Soutěž by se dala také popsat jako průvod potisků začínající u dekorativních květů, pokračující přes abstrakci a končící s piktogramy. Kupříkladu Lilla Demeter ve své pastevectvím inspirované kolekci zjednodušila hospodářské stroje i zvířata. Stejného zdroje i nadsázky využila značka Inér Renáty Gyóngyösi, která si ale od pastevců vzala pouze psy. Jejich zjednodušené podobizny na oděvy natiskla, zplstnatělou srst přišila. Zvířecí „model“ se pak pro zaručený efekt prošel po mole.
Soutěž talentů přinesla mnoho zajímavých vizí a maďarské designéry uvedla jako vlastence vědomých si svého národního bohatství. A když k zajímavým návrhářům poslední části přičtu výrazné tváře zbytku dne, můžu konstatovat, že Maďarsko skutečně skrývá pár želízek, která by ve světovém módním ohni jen tak nevyhasla.
Foto: Tamas Kovac