Levitující výstava kinetických konstrukcí a drátěných objektů venezuelské sochařky Gertrud Goldschmidtové se stala přední událostí letního programu newyorských muzeí. Excelentní instalace dává tušit, že je možné měřit nekonečno
Explicitní lehkost celku, pocity vzdušnosti a světelných kvalit prostorovosti mezi liniemi jsou téměř hmatatelné. Dílo Gertrud Goldschmidtové (1912 – 1994), známé pod pseudonymem Gego, zažívá renesanci pozornosti prostřednictvím aktuální retrospektivy ve slavném Guggenheimově muzeu. Jeho architektura spirálovitého ochozu zážitek z radikálních stejně jako důvtipných instalací ještě umocňuje.
Pečlivé projektování
Původem německá umělkyně Gego se narodila do židovské rodiny a na počátku druhé světové války s čerstvým diplomem z architektury uprchla do Venezuely, kde prožila zbytek života. Po prvotních letech, kdy se primárně věnovala architektuře, se počátkem 50. let přesunula čistě k volné tvorbě. Její tvůrčí praxe se však nadále zakládala na pečlivém projektování. Stvořila ojedinělé sochařské dílo založené na konstruování prostoru prostřednictvím minimálních prostředků.
Již její rané kresby a skici ukazují jak architektonické, tak sochařské chápání prostoru. Sama jej pojmenovala ve smyslu „rovnoměrné důležitosti linie stejně jako prostoru mezi liniemi“. Tento prostorově jasně nevymezený poměr se jí v minimalistických a reduktivních konstrukcích podařilo brilantně zachytit a zhmotnit. Sama se za sochařku nepovažovala a pojmenovávala svá díla jako trojrozměrné formy v daném materiálu.
Hledání nekonečna
Výrazným zdrojem inspirace byla nejen dynamika rozvíjející se venezuelské společnosti pod vojenskou diktaturou, která se mimo jiné věnovala masivní urbanistické výstavbě. Paradoxně vítala z Paříže se navrátivší umělce, jako byl Jesús Rafael Soto nebo Alejandro Otero. Mladí umělci přicházeli s čerstvými poznatky o vývoji geometrické abstrakce a kinetického umění. V jejích pracích se reflexe evropské avantgardy a také čistě národních prvků jednoznačně promítly. Jak optické, tak fyzické konotace konstruktivistických realizací jsou pro její dílo signifikantní.
Postupem doby svůj slovník stále více redukovala. Rozsáhlé formy implikují nekonečno, respektive jeho potenciál. Vedle rozměrných instalací z výrazně subtilních a tenkých drátků realizovala množství objektů využívající dynamiku pohybu linií a také kresby bez papíru. Objekty, jejichž linie jasně vymezuje tvar, ale prostor mezi nimi je onou esencí z díla Gego. Protože její životní ambice byla překročit hranici mezi strukturou a prostorem.
Výstava Gego: Measuring Infinity potrvá do 10. září 2023
Foto: Guggenheim Museum NYC
Autor: Lucie Drdová
Foto: Guggenheim Museum NYC
