Co tě přivedlo k módě a navrhování? Jak jsi začínala?
K módě jsme se dostala přes studium průmyslového designu na ČVUT, kde jsem jako svoji bakalářskou práci vytvořila sadu cestovních zavazadel. To mě přivedlo ke stáži na UMPRUM a posléze i přestupu.
Co tě na módě a navrhování nejvíce baví?
Co mě na navrhování baví? V prvé řadě hledání tématu, jeho uchopení, přenesení do oděvu a následně hledání nových technologických postupů při práci s materiálem. Je to taková intelektuálně-manuální práce a to mě na tom baví asi nejvíc, že každá část mozku i těla musí bít v pozoru a připravena reagovat.
Z jakých materiálů nejraději tvoříš?
Velice ráda tvořím z materiálů techničtější povahy a zkouším nalézt nový způsob zpracování. Moje předešlá kolekce byla z 3D distančního úpletu (materiálu, který se používá ve výztuze autosedaček). Ta současná je sestavená převážně z materiálu podobného neoprenu. Líbí se mi, jak vytváří objem. Zároveň působí jako takové měkké brnění před okolním světem, kterým si lze vymezit svůj vlastní prostor.
Co tě při tvorbě tvojí kolekce inspirovalo?
Kolekce vznikla v rámci společného zadání, Japonsko – klidná síla, v Ateliéru designu oděvu a obuvi na UMPRUM. Osobně jsem se inspirovala ve světě současné japonské mladé generace a jejich kultury anime, mangy, decora a kawaii lolitas.
Co tě právě na Japonsku tolik upoutalo?
Velice mě zajímá současná situace mladých Japonců, kteří každý den čelí neuvěřitelnému tlaku společnosti. Té kulturně tradiční, která se mísí se západní popkulturou.
Jaká je tvá zákaznice?
Myslím, že moje zákaznice je člověk, který se nebojí svým oděvem zaujmout, ale prvoplánově neprovokuje. Možná má zalíbení v chodících sochách a rozhodně má nadstandardní šíři fantazie. A hlavně rozum.
Kdyby sis mohla vybrat kohokoli, kdo by se stal tváří tvojí kolekce, kdo by to byl?
Eva Jiřičná, Tilda Swinton nebo Florence Welch. Kvůli přístupu, který mají ke své vlastní tvorbě.
Je pro tebe důležitá ekologie a udržitelnost v módě?
Před zprofanovanou honbou za ekologií dávám přednost rozumu. Nesnáším přebytky, proto se snažím i při tvorbě zacházet s materiálem co možná nejúsporněji a s respektem. Na světě je strašná spousta odpadu, není nutné ho bezmyšlenkovitě přidělávat.
Kam by si chtěla svoji značku do budoucna posunout? Kde se vidíš za pět let?
Za pět let doufám budu mít ještě víc zkušeností, než dnes. Za sebou bych ráda měla stáž a působení v designérském/fashion studiu v zahraničí a pracovala bych na vlastní kulturní platformě, kde by se propojila móda s designem.
A Iconiq této mladé talentované návrhářce přeje, aby se to i tak vše stalo. Celá kolekce studentů UMPRUM ZDE.
Foto: MBPFW
